Nečas: Česko podpoří vše nezbytné pro stabilizaci eurozóny

„Podporujeme stabilní eurozónu. Záleží nám na ní. Jsme silně ekonomicky provázáni s eurozónou, takže jsme připraveni podporovat všechna, i třeba legislativní opatření, která povedou ke stabilnímu euru,“ zdůraznil Nečas.

Strategie proti dluhové krizi by měla obsahovat plán na rekapitalizaci evropských bank, posílení „palebné síly“ záchranného fondu eurozóny EFSF ovšem bez dalšího navyšování garancí od členských zemí či mnohem výraznější odpisy řeckých dluhů soukromými investory. Zatímco v červenci se dohodlo, že by toto seškrtání mělo dosáhnout zhruba 21 procent, tak nyní se hovoří o 50 až 60 procentech.

Nečas nechtěl zvažovanou výši odpisů komentovat. „Jsme přesvědčeni, že nějaká cesta restrukturalizace těch dluhů je nutná,“ podotkl jen. Bude ale na eurozóně, jak se v tomto směru dohodne. „Nechci komentovat, zda je to dostatečné nebo není dostatečné, ale je evidentní, že musí přijít nějaký razantní krok,“ podotkl Nečas při příjezdu na dnešní vrcholné evropské jednání.

Šéf Bundesbanky varoval před morálním hazardem oddlužování problémových zemí

Šéf německé centrální banky Jens Weidmann upozornil na rizika oddlužování zemí jako Řecko, které se podle něj vlastní vinou dostaly do dluhové krize. „Snížení dluhu není žádný všelék. Pokud by vedlo k oslabení ochoty zavádět strukturální reformy, mohlo by být i nebezpečné,“ řekl prezident Bundesbanky v rozhovoru pro německý nedělník Bild am Sonntag.

Weidmann poukázal na riziko morálního hazardu, které se v oddlužování skrývá. „Nemůžeme dovolit, aby zadlužené státy tak snadno unikly z problémů, které si samy nadělaly. Bylo by to výzva pro další, aby to napodobily a krize důvěry by jenom dál rostla,“ řekl prezident Bundesbanky.

V principu Weidmann proti pomoci zadluženým zemí není, pokud se k ní bude přistupovat rezolutně. „Musejí dát do pořádku státní rozpočty a zlepšit svou konkurenceschopnost. Řecko musí splnit sjednané podmínky adaptačního programu,“ řekl.

Nečas: Pomoc bankám z evropských zdrojů by mělo být až poslední řešení

Už v sobotu se ministři financí zemí EU předběžně dohodli na tom, že velké evropské banky budou muset najít nový kapitál ve výši zhruba 108 miliard eur. Cílem je posílit bankovní sektor. K rekapitalizaci by měly být banky dohnány kvůli tomu, aby měly dostatek rezerv na zvládnutí případných ztrát v důsledku situace na trzích a odpisu části řeckého dluhu.

Podle Nečase je ale třeba postupovat tak, že se banky nejprve pokusí najít peníze na trhu nebo od soukromých investorů, až pak by měla případně přijít státní pomoc. Jako až poslední opatření by pak mělo být použití společných evropských zdrojů. „Doufám, že se situace bude stabilizovat,“ dodal Nečas.