„Pokud chceme pojistit náš největší úspěch, kterým je členství v eurozóně, a zabránit masivnímu znehodnocení příjmů odshora dolů, k němž by mohlo vést vystoupení z eura, musíme se v krátké době dohodnou na snížení výplat,“ řekl premiér. Inspektoři tzv. Trojky, tedy Evropské komise, ECB a MMF, jež mají za úkol zjišťovat řecké pokroky v seškrtávání státního dluhu a rychlost slíbených reforem, přiletí do hlavního města v polovině ledna.
Předáci, napsala agentura dapd, však zůstávají k Papadimovu naléhání hluší. Předseda svazu GSEE Jannis Panagopulos po schlůzce uvedl, že změna národní kolektivní smlouvy, v níž je ukotvena minimální mzda, 13. a 14. plat, nepřichází v úvahu. „Pracovníci a důchodci byli a jsou v průběhu krize neúměrně postiženi a nemají manévrovací prostor pro krácení nebo odnětí svých práv,“ zní oficiální stanovisko GSEE. O odměny za třináctý a čtrnáctý měsíc už přišel veřejný sektor.
Šéf zaměstnavatelského svazu Hellenic Federation of Enterprises Dimitris Daskalopulos vydal pak prohlášení, v němž ujistil, že jeho organizace udělá vše pro to, aby zůstala zachována současná výše minimální mzdy.
Mluvčí vlády Pantelis Kapsis v úterý nevyloučil, že by země mohla euroklub skutečně opustit. Atény dostaly v květnu 2010 příslib 110 miliard eur, další pomoc - na níž se státy se společnou měnou a představitelé fondu shodli v říjnu - je ale podmíněna úsporami ve výdajích, četnými reformami a privatizací.
Dva miliony chudých
| Každý pátý Řek z celkových 11 milionů žije na hranici bídy nebo pod ní. Zjistil to národní statistický úřad ELSTA. Hranice bídy činí 15 tisíc eur ročně pro čtyřčlennou rodinu, ( 312,5 eura na osobu měsíčně). „27,7 procenta občanů má problém se správnou výživou,“ konstatuje ELSTA. Situaci se snaží čelit kampaň, která vyzývá movitější Řeky k nákupům potravin pro chudé krajany. |
