Provoz na hospodářsky nejvýznamnější řece Evropy, německém Rýnu, se loni poprvé v zaznamenané historii prakticky zastavil. Během několika týdnů se přitom krize může opakovat, pro některé lodě jsou části řeky kvůli suchému počasí nesplavné už nyní. Rýn je klíčovou dopravní tepnou pro řadu průmyslových podniků, nedostatek vody navíc může omezit i výrobu největších německých chemiček. Nesplavný Rýn tak má významně negativní dopad na ekonomický růst celé země.
Hladina Rýna na kritickém úseku řeky u města Kaub nedaleko Frankfurtu nad Mohanem v posledních dnech klesla na 150 centimetrů, přitom ještě před měsíce byla na dvojnásobku. Největší rýnské lodě tak už nyní neproplují, a pokud hladina klesne pod 50 centimetrů, zastaví se prakticky veškerá nákladní doprava na řece.
A předpověď počasí na následujících deset dní naznačuje, že se situace bude rychle zhoršovat. Německá meteorologická služba očekává jasné nebe a teploty nad 35 stupňů. „Hladiny řek budou klesat,“ řekl agentuře Bloomberg meteorolog Andreas Friedrich.
Aktuálně je navíc vody v Rýnu ještě méně než před vypuknutím loňského sucha. Pokud by tedy letos Německo zasáhla stejná vedra jako loni v druhé polovině léta, byla by situace na Rýnu pravděpodobně ještě horší. „Tato období nízkého stavu vody jsou pro nás velmi bolestivá,“ prohlásil v červnu ministr dopravy Andreas Scheuer jednání s experty o možnostech, jak zajistit lepší splavnost Rýna. „Poškozuje to německou ekonomiku a ovlivňuje to i způsob našeho života,“ dodal.
Nejen německé podniky, ale například i nizozemský Shell, se proto připravují na další krizi – nakupují menší lodě schopné plout i v mělčích vodách, zajišťují si kapacity pro dopravu po silnici a železnici a navyšují skladové zásoby výrobních surovin.
První velké problémy na Rýnu omezující velké nákladní lodě se objevily loni v létě. Oblast u města Kaub pak byla pro velké nákladní lodě zcela nesplavná od října do konce prosince. Na místě, kde Rýn opouští Německo, byla „extrémně nízká hladina vody“ naměřena ve 132 dnech loňského roku.
Ekonomové se přitom shodují, že nesplavný Rýn se podílel na prudkém propadu průmyslové výroby v závěru loňského roku. „Čerpacím stanicím docházelo palivo, uhelné elektrárny musely omezit výkon kvůli zpožděným dodávkám, a někteří z největších německých průmyslových výrobců – ThyssenKrupp a BASF – přišly o část zisku kvůli zpožděním ve výrobě a vyšším nákladům na alternativní dopravu,“ uvedla analýza společnosti Pantheon Macroeconomics, z níž citoval server Business Insider.
BASF vyčíslil své dodatečné náklady za loňský rok kvůli nedostatku vody v Rýnu na 250 milionů eur (6,4 miliardy korun). Průmyslová výroba v listopadu meziročně klesla o 4,1 procenta, v prosinci pokles pokračoval dvouprocentním tempem. Růst německé ekonomiky byl loni nejslabší za pět let, dosáhl hodnoty 1,5 procenta.
Rýn pramení ve švýcarských Alpách a na mohutnosti jeho toku se do značné míry podílejí právě alpské ledovce. Švýcarská vládní studie ale zjistila, že mezi léty 1973 a 2010 se množství vody odtékající z tamních ledovců snížilo o 30 procent. Výzkumníci z univerzity ETH Zürich letos na jaře odhadli, že za třicet let roztaje polovina alpských ledovců a do roku 2100 zmizí prakticky všechny. Německá meteorologická služba navíc předpokládá, že horká suchá léta z poslední doby nejsou výjimkou, ale budoucím trendem.
Německá vláda plánuje kvůli hrozbě každoročního sucha prohlubování koryta Rýna. To ale má být dokončeno až zhrubla deset let. Ministr dopravy spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Hendrik Wüst opakovaně vyzval k tomu, aby se práce urychlily.
