Klimatické podmínky se mají ve třech následujících dekádách zásadně proměnit. Hned 77 procent světových měst pocítí “drastickou změnu klimatu”, kterou způsobí oteplování, ať už v menší či větší míře. Města ležící na severní polokouli se mají průběžně oteplovat zhruba na úroveň, jako by se nacházely o tisíc kilometrů jižněji, vypočítali vědci z Curyšské univerzity ETH, na jejichž studii upozornila CNN. Severní polokouli má postihnout dramatičtější oteplování.
Studie zjišťuje, jak se oproti současnosti změní teploty do roku 2050. Oteplení se nevyhne ani Praze či Bratislavě. Běžný den v hlavním městě Česka tak bude připomínat současné klima italské Neapole nebo gruzínského Tbilisi. Nejvyšší teplota v nejteplejších měsících roku se má proti dnešku vyšplhat o téměř sedm stupňů výše. Průměrná roční teplota v tuzemsku má stoupnout o necelé dva stupně.
Nejinak je na tom slovenská metropole. Běžné klima se má nejvíce podobat tomu v hlavním městě Austrálie Canbeře. Nejvyšší teploty v létě stoupnou o 7,5 stupně ve srovnání se současností, přičemž průměrná roční teplota se v Bratislavě zvedne o 2,6 stupně vyšší.
Výrazný růst teplot pocití i další světová města. Roční průměr v případě Toronta má činit plus tři stupně Celsia, v New Yorku teploty vzrostou o 2,9 stupně, Milánu o 2,5 stupně a v Londýně o 2,1 stupně. Britská metropole má v budoucnu co do klimatu připomínat Barcelonu. Vedle toho Madrid se posune na teplotní úroveň dnešního Marrákeše.
Byť se může zdát oteplení o několik jednotek stupňů jako nevýrazná změna, vědci varují před zásadními následky změny klimatu. Stovky významných měst budou čelit hrozbám jako jsou rozsáhlá sucha, povodně, bouřky, další “klimatické katastrofy” nebo rychlejší šíření infekčních onemocnění. CNN například připomněla krizi s vážným nedostatkem pitné vody v Barceloně v roce 2008. Stejným hrozbám může čelit v důsledku sucha Londýn už během třiceti let.
Jiným důsledkům oteplování mají být vystaveni lidé žijící v tropických regionech. Zde se teploty výrazně nezvýší - na rozdíl od ročních srážek. Suchá období budou výraznější, období dešťů naopak přinesou ještě více vody. Nebezpečí povodňí a extrémních dopadů sucha se tak ještě zvýší. Trend extrémního sucha nebo deště je už dnes možné pozorovat v některých zemích, například v Indii. Změny klimatu by mohly vést k masové migraci, některá města by totiž přestala být nadále obyvatelná, varují experti.
Vlna veder nedávno postihla i většinu Evropy. V červnu naměřili například ve francouzském Montpellieru 45,9 stupně Celsia, padl tak šestnáct let starý francouzský rekord. "Zažili jsme vedra, jejichž intenzita se v polovině století může stát normou," řekl dříve klimatolog z francouzského institutu CNRS Robert Vautard.
"Změny klimatu již nejsou abstraktní nárůst globální teploty, ale rozdíl, který cítíte, když vyjdete ven," citovala agentura Reuters Geert Jan van Oldenborgha, výzkumníka z Nizozemského královského meteorologického institutu a současně jednoho z autorů studie vypracované vědeckou skupinou World Weather Attribution.
