Nekončící spor o Turów: Polští politici kauzu zneužívají k útokům na EU, říká expert
Spor mezi Českem a Polskem o těžbu v hnědouhelném dole Turów, který se nachází poblíž společné hranice a podle Čechů ničí životní prostředí v přilehlých obcích, stále nekončí. V pondělí byl v souvislosti s kauzou odvolán polský velvyslanec v Praze. Varšavě také hrozí, že kvůli Turówu přijde o peníze z evropských fondů. „Případ je zneužíván některými polskými politiky k antiunijní až antiněmecké rétorice,“ soudí analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.
Ačkoli se zástupci obou zemí v posledních měsících už několikrát vyjádřili, že dohoda o Turówu je v podstatě hotová, vyjednávání i těžba neustále pokračují. „Nejsme ve stavu, kdy bychom mohli podepsat smlouvu,“ prohlásil minulý týden premiér Petr Fiala (ODS). Zjevně tak nepomohl ani lednový výjezd ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) do Varšavy.
„Hlavní problém spočívá v tom, že na polské straně se ten spor dlouhodobě neřešil. Tamní vláda se Turówem vlastně začala zabývat teprve ve chvíli, kdy se Češi obrátili na Soudní dvůr Evropské unie,“ říká Lebduška. „Část radikálů z polského vládního tábora tu kauzu pak začala využívat k útokům na Evropskou unii. Nejvíc asi europoslankyně Anna Zalewská,“ dodává expert.
Neshody o výši kompenzací
Podle polského deníku Rzeczpospolita se strany aktuálně nemohou shodnout zejména na výši kompenzací, které mají Poláci uhradit Česku. Zatímco Praha požaduje odškodné padesát milionů eur, zhruba 1,2 miliardy korun, Varšava není ochotná zaplatit více než čtyřicet milionů eur.
„Částka je určena na konkrétní opatření. Její větší část – přes třicet milionů eur – půjde Libereckému kraji na projekty, které zmírní dopady těžby na životní prostředí, především spojené s úbytkem vody pro obyvatele blízkých obcí. Zbytek sumy je určen na pokrytí nákladů spojených s nezbytným monitoringem dopadů činnosti dolu Turów na jednotlivé složky životního prostředí,“ upřesňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.
Na základě Charvátova tvrzení není pravda, že by jednání uvízla na mrtvém bodě. „Stále probíhá komunikace mezi expertními týmy polské a české strany nad konkrétními úpravami textu smlouvy tak, aby bylo možné technicky vyčištěný dokument následně postoupit k projednání na politické úrovni,“ uvádí Charvát.
Současně ale přiznává, že nedokáže ani odhadnout, jak dlouho ještě potrvá, než bude spor definitivně uzavřen. Řada vedlejších událostí z nedávných dnů naopak svědčí spíše o opaku.
Zástupci polského ministerstva životního prostředí se dosud k dotazům deníku E15 zaslaným koncem minulého týdne nevyjádřili.
Vyhozený velvyslanec
Polský prezident Andrzej Duda tento týden podepsal rozhodnutí o odvolání polského velvyslance v Praze Mirosława Jasińského. Představitelům polské vlády se nelíbily diplomatovy výroky v rozhovoru s německou stanicí Deutsche Welle, v němž uvedl, že ve sporu jde „o nedostatek empatie, porozumění a ochoty k dialogu, a to především na polské straně“.
Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders zase minulý měsíc naznačil, že Evropská komise je připravena začít na Polsku vymáhat nezaplacenou pokutu za ignorování verdiktu Soudního dvora EU. Ten loni předběžně uložil Polsku platit půl milionu eur denně, dokud nezastaví provoz dolu. Pokud polská vláda pokutu nezaplatí, strhne si Brusel peníze z částky, kterou měl stát dostat z unijních fondů na obnovu ekonomiky po koronakrizi.
Soud se vyjádří ve čtvrtek
Generální advokát Soudního dvora EU vydá své vyjádření k české žalobě na Polsko ohledně Turówa tento čtvrtek. „Právě protože se Evropská komise přidala ve sporu na stranu Česka, je vyjádření generálního advokáta zásadní a může ovlivnit budoucí rozsudek,“ vysvětluje právnička skupiny Frank Bold Petra Urbanová.
Proč v Evropě rostou ceny energií?
Lebduška se nedomnívá, že by aféra mohla nějak závažně narušit politické či ekonomické vazby s Polskem. Je ale určitě významnou překážkou v jejich dalším rozvoji. „České vztahy s Polskem jsou v obecné rovině pořád dobré, nicméně nejsou ani zdaleka tak rozvinuté, jak by mohly být. Je to způsobeno i určitým nezájmem Česka o Polsko a naopak, dlouho například nebyla obsazena pozice velvyslance v Praze,“ upozorňuje Lebduška.
K řešení by podle odborníka mohla státy posunout skutečnost, že kauza začíná v polském veřejném prostoru pomalu utichat a hlasy nacionalistických politiků již nejsou tolik slyšet. „Proto věřím, že se Češi s Poláky nakonec dohodnou,“ míní Lebduška.
