Některé země eurozóny připouští větší a nucené odpisy řeckého dluhu

Mezi klíčovými zeměmi eurozóny narůstá přesvědčení, že bude možná nutné donutit soukromý sektor k mnohem větším odpisům řeckého dluhu, a nespoléhat se, že to věřitelé učiní dobrovolně. Tvrdí to zdroje v Bruselu, na které se odvolává agentura Reuters. Evropská centrální banka ale před takovou snahou varuje.

Několik zemí chce vidět mnohem výraznější snížení řeckého dluhu, než jaké bylo předběžně dohodnuto. To by ale znamenalo, že soukromí věřitelé by museli k nové pomoci Řecku přispět výrazně vyšší částkou než 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun), jak se jim zpočátku říkalo.

„Některé země pracují s velmi agresivními scénáři,“ poznamenal jeden ze zdrojů. „Řekněme si to otevřeně: každý ví, že odpis 50 procent dluhu, jak to požaduje Německo, není dobrovolné rozhodnutí,“ dodal.

Soukromí věřitelé v červenci na summitu eurozóny kývli na to, že ke snížení dluhů Řecka přispějí částkou 50 miliard eur. Zčásti by to umožnil odkup dluhu, zčásti pak dohoda o výměně dluhopisů za nové s delší dobou splatnosti a nižším výnosem. To už se ale jeví jako nedostatečné, pokud má Řecko dluhy dostat pod kontrolu dlouhodobě.

„V červenci to byl příspěvek 50 miliard eur a snížení objemu dluhu o 21 procent,“ řekl jiný zdroj. „Otázkou je, co bychom měli dělat teď. Některé země na to odpovídají tak, že bychom měli soukromý sektor zapojit výrazně více, ať už se banky rozhodnou pro cokoli,“ uzavřel.