„Změna paradigmatu“ – tak nazvala nový způsob přijímání kvalifikovaných pracovníků na německý trh kancléřka Angela Merkelová. Její kabinet se rozhodl ulehčit přijímání vzdělaných a kvalifikovaných lidí na německé území.
Němci se nejvíce zaměří na přijímání vzdělaných lidí z Indie, Brazílie nebo Vietnamu. „Je naprosto nutné, abychom takový zákon měli,“ prohlásila kancléřka po jednání s odbory a zaměstnavateli, kteří by měli zajistit uvedení nového zákona v život. „Je opravdu důležité, abychom pro země ve třetím světě byli otevřenou a zajímavou zemí.“
Nový zákon, nové paradigma, by měl platit od března příštího roku. Zahrnuje mimo jiné snadnější udílení víz pro pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii, podporu intenzivní jazykové výuky, změnu pravidel pro uznávání dosaženého vzdělání a snadnější přístup k bydlení. Ministr financí za sociální demokracii a neúspěšný kandidát v boji o předsednické stranické křeslo Olaf Scholz považuje nový zákon za revoluci, za historický zlom v dějinách Německa. „Přijímáme tím, že jsme zemí přistěhovalců.“ Jiná cesta k tomu, aby Německo udrželo svůj hospodářský růst, ale podle něho a dalších vládních politiků neexistuje.
Důvod je zřejmý: kvalifikovaní lidé Německo opouštějí a hledají lepší uplatnění v zahraničí, za posledních deset let jich do zahraničí odešlo přes 200 tisíc. Německu tak podle odhadů chybí několik desítek tisíc inženýrů, akademických pracovníků a výzkumníků. Podle průzkumů Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) téměř 60 procent šéfů velkých a středních firem v Německu považuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků za největší riziko svého podnikání. Momentálně jen německý průmysl potřebuje čtvrt milionů kvalifikovaných pracovníků. Celá třetina oslovených firem hlásí, že v minulém nebo v tomto roce zaměstnala odborníky ze zahraničí, doposud jim k nalákání pracovní síly z ciziny ale chyběl dobrý legislativní rámec.
Německo má v současnosti problém přitáhnout především vědecké pracovníky a odborníky do výzkumných a rozvojových oddělení ve firmách. Podle výzkumu OECD a nadace Bertelsmann je Německo v přitažlivosti pro akademicky vzdělané lidi až na dvanáctém místě ze třiceti zkoumaných zemí OECD.
Problém nedostatku kvalifikovaných pracovních sil nespočívá pouze v tom, že vzdělaní Němci odcházejí za lepším, ale i tím, že nedostatečně funguje systém vzdělávání. Jak v této souvislosti upozornil ministr práce Hubertus Heil, je potřeba vylepšit pracovní potenciál přímo v Německu, mimo jiné proto, že každý rok 50 tisíc dětí ukončí školu bez závěrečné zkoušky a více než milion mladých lidí mezi dvaceti a třiceti lety nemá žádné odborné vzdělání.
Autor je spolupracovník redakce
