Německá katolická církev bojuje s neplatiči daní

církev

církev Zdroj: profimedia.cz

Hartmut Zapp patří mezi vysoký počet Němců, kteří v posledních letech oznámili, že už nebudou platit církevní daň. Na rozdíl od mnoha ostatních chce ale profesor církevního práva v důchodu i nadále zůstat praktikujícím katolíkem. Ohradil se proto proti stávající praxi, kdy je odhlášení daně důvodem k exkomunikaci. S katolickou církví vede vleklý spor, při kterém se opírá o stanovisko Vatikánu z roku 2006.

Dnes v Lipsku začíná další stání v procesu, jehož verdikt může zpochybnit celý německý církevní daňový systém, fungující od 19. století.

Zappův případ a další podobné incidenty vedly biskupy k přijetí nového opatření. V pondělí vstoupil v účinnost dekret, který neplatičům odpírá například svaté přijímání nebo roli kmotra. „Bez znaku kajícnosti před smrtí může být náboženský pohřeb odmítnut,“ píše se například v dokumentu. „Dekret dává jasně najevo, že jedinec nemůže opustit církev částečně,“ uvedli biskupové ke svému rozhodnutí. Komentátoři ale podotýkají, že se materiál opatrně vyhýbá výrazu exkomunikace, což může souviset i se zmíněným procesem.

Němečtí věřící odvádějí svým církvím osm až devět procent z daně z příjmu fyzických osob. Kupříkladu katolická církev tak v roce 2010 vybrala pět miliard eur, protestantské 4,3 miliardy. Ke katolické církvi se hlásí zhruba třetina lidí, v poslední době jich ale mnoho její řady opouští. V roce 2010 se s ní rozloučilo na180 tisíc lidí. Důvodem jsou především skandály se zneužíváním dětí.

Někteří kněží poukazují na to, že daně jdou na prospěšné věci, jako školky, domovy pro seniory nebo programy pro nezaměstnané. Jiní věřící však pochybují o tom, že by současné restriktivní opatření k zvýšení popularity církve pomohlo. „Dekret je v této chvíli skutečně špatným signálem německých biskupů, kteří vědí, že katolická církev je v hluboké krizi,“ tvrdí Christian Weisner z reformního katolického hnutí My jsme církev. Podle něj by se spíš měli vypořádat s důvody, kvůli kterým lidé odcházejí.