Obavy z vývoje projevují i průmysloví giganti jako BMW. „Trend je takový, že tito pracovníci jsou stále vzácnější,“ řekl The Wall Street Journal mluvčí firmy Jochen Frey. Podle šetření společnosti Manpower, jehož se zúčastnila tisícovka společností napříč Německem, má problémy zaplnit odborné pozice na čtyřicet procent tázaných. Oproti loňsku jde o pětiprocentní zvýšení.
Společnosti si také stěžují na nárůst nákladů na pracovní sílu. „Není to jen záležitost nabídky a poptávky, větší náklady souvisí s nalezením, zaučením a udržením pracovníků,“ uvádí Jupp Zenzen ze svazu zaměstnavatelů BDA. Některé firmy tvrdí, že jim výdaje na nábor zaměstnanců v posledních letech stouply až o pětinu, jelikož najít správné lidi stojí více námahy. Snaží se co nejvíce hledat na univerzitách a své sítě stále rozšiřují.
Přistěhovalci se hodí
Chybějící sílu dnes do jisté míry zaplňují přistěhovalci například z jihoevropských zemí, kteří doma nemohli sehnat uplatnění, nebo z Východu. Čistý migrační přírůstek v zemi loni činil 437 tisíc, nejvíce od roku 1993. Největší část příchozích pocházela z Polska, nejvýraznější nárůst ale zaznamenali Italové.
Podle zprávy berlínského Ústavu pro obyvatelstvo jsou tito noví migranti v průměru vzdělanější než místní. „V roce 2010 měla více než třetina přistěhovalců z jižní Evropy univerzitní vzdělání,“ řekl týdeníku Der Spiegel ředitel ústavu Reiner Klingholz. Podobně na tom podle něj byli i lidé z východní Evropy s výjimkou sezonních dělníků. Klingholz však podotýká, že současná vysoká úroveň imigrace zřejmě nepřetrvá dlouho.
V dlouhodobém horizontu se problémy firem nemusí týkat jen odborníků. Podle BDA se během příštích šestnácti let pracovní síla v zemi smrskne o šestnáct procent na 42 milionů. Nezaměstnanost je přitom hluboko pod evropským průměrem a neočekává se, že poroste. Centrální banka minulý týden zlepšila prognózu letošního odhadu hospodářského růstu na 1, 9 procenta.
