„Z našeho pohledu je nové jednání o rozpočtovém paktu nemožné,“ prohlásil mluvčí Steffen Seibert na dnešní tiskové konferenci. „Nechceme růst podporovat novými dluhy, chceme růst pomocí strukturálních reforem,“ dodal. Vyjádřil přesvědčení, že dobré vztahy mezi Merkelovou a Paříží budou pokračovat i za Hollandea.
„Jsem toho názoru, že fiskální pakt není k dispozici. Byl projednán, podepsán 25 státy, Řecko a Portugalsko ho ratifikovaly… Nemyslím si, že bychom v Evropě po každých volbách, ať už v malých nebo velkých státech, měli všechno, co bylo předtím uzavřeno, znovu dávat k dispozici. To bychom nemohli v Evropě dál pracovat,“ dodala německá kancléřka Angela Merkelová.
Hollande v předvolební kampani kritizoval prosazování úsporných opatření a dal najevo, že hodlá podpořit obnovu ekonomického růstu novými vládními výdaji. Signalizoval také, že bude usilovat o nové projednání rozpočtového paktu, který klade na členy eurozóny zvýšené nároky ve snižování rozpočtového deficitu a centralizuje jeho kontrolu.
EU a finanční trhy s napětím čekají, s čím Hollande přijde po volbách, v nichž porazil dosavadní hlavu státu Nicolase Sarkozyho. Sarkozy byl v EU spojencem Berlína ve snaze o vládní úspory a zpřísnění rozpočtové disciplíny.
V posledních týdnech se v EU zintenzivnila debata o tom, že jen úspory nestačí, a že k vymanění eurozóny z dluhové krize je třeba nastartovat hospodářský růst. Otázkou ale podle pozorovatelů je, zda se prosadí jihoevropská snaha o keynesiánskou podporu růstu novými injekcemi vládních financí, nebo Německo a další severoevropské země odkážou své jižní sousedy na prorůstové reformy jako otevírání a deregulaci sešněrovaných trhů, privatizaci a zejména liberalizaci trhu práce.
