Německo v souvislostech: Kancléřská kandidátka Zelených chce sebevědomější a silnější Evropu
Annalena Baerbocková je novou hvězdou německých médií. Čtyřicetiletá spolupředsedkyně strany Zelených se jí stala od chvíle, kdy byla oznámena její kandidatura na post německé kancléřky. Od té doby se Annalena nezastavila. Proletěla televizemi i rozhlasem, dává rozhovory novinám i časopisům. Probírají se její názory, oblečení, účes, mluva, její dvě děti, o něž se při časově náročné politické práci pečlivě stará. Objevují se vzpomínky přátel, kteří s ní studovali.
V jedné z nich redaktor Spiegelu popisuje dobu studií v Hamburku, která s Annalenou strávil v družné skupině budoucích politologů. „Lenchen“, tedy „Lenička“, jak si tehdy dvacetiletá Annalena říkala, se jako všichni studenti ráda bavila, tančila, nebála se napít (raději piva než vína), byla společenská, žádný introvert. Vzpomínka je to dlouhá, jejím jádrem je však politické zaměření Annaleny, která si jednou při hodině namalovala svou politickou budoucnost předsedkyně politické strany. Nebyly to tehdy Zelení, nýbrž sociální demokracie (SPD).
Annalena nebyla na studiích zeleně vyhraněná, agendu lepšího klimatu a životního prostředí ale přijala rychle za svou, sociální věci ji zajímaly minimálně stejně silně, ne-li víc. Svého času, kdy byli Zelení rozdělení na „Realos“ a „Linke“, tedy realisty a levičáky, patřila k vůdčím osobnostem realistů. Její schopnost vyvažovat, což má podle posměšných kritiků společné s Angelou Merkelovou, kterou Zelení tak rádi kritizují, je asi hlavním důvodem, proč v boji o kancléřskou kandidaturu přeskočila spolupředsedu Roberta Habecka. Habeck je kontroverznější a také není žena. Výběrem ženy chtěli Zelení (Habeck, který dal přednost Annaleně) udělat i jasné gesto, že o ženské rovnoprávnosti v politice i v celé společnosti jen nemluví, ale mají se k činu.
Zahraniční směřování
Jedno z nejzajímavějších interview, které nová volební lídryně Zelených Baerbocková zatím poskytla, vyšlo ve Frankfurter Allegemeine Zeitung. Je totiž věnováno zahraniční politice, vztahům v EU, k Americe, Rusku a k Číně, což bude jistě zajímat i české politiky. Šance, že se tato politička stane kancléřkou, je při aktuálním růstu preferencí Zelených a propadu vládní CDU/CSU poměrně velká.
Baerbocková je pro silnější Evropskou unii, dokonce by ji vybavila i armádou. V otázkách dnešního konfliktu s Ruskem má dost jasný názor. „Poselství pro Moskvu musí znít: suverénní státy si o svých spojencích rozhodují samy. K tomu je třeba počítat i perspektivy Ukrajiny v EU a NATO,“ vysvětluje pro mnohé zase moc obecně Baerbocková, která podporuje Ukrajinu v odstraňování min podél hranic a staví se také za tvrdší sankce proti Rusku, jež jsou podle ní bohužel omezovány tím, že německá vláda dál trvá na dostavbě plynovodu Nord Stream 2, nejprestižnější zahraniční investici Kremlu. „Já bych už dávno politickou podporu Nord Streamu 2 odebrala,“ říká politička.
Zapeklitý plynovod
V tom je ale Annalena Baerbocková na německé scéně osamělá, protože všechny ostatní strany, které by se mohly podílet na budoucí vládě po zářijových volbách, jsou pro spuštění Nord Streamu 2.
Znamená to tedy, že pro Zelené je konec Nord Streamu 2 nepřekročitelnou podmínkou vstupu do vládní koalice? „To neříkám, ale jiné zacházení s autoritativními režimy je pro mě v budoucí spolkové vládě klíčovou otázkou – kvůli naší bezpečnosti a našim hodnotám. Nacházíme se v zápase systémů: autoritativní síly versus liberální demokracie. Jde tu i o Čínu. Projekt nové hedvábné stezky s celosvětovými investicemi do infrastruktury a energetických sítí také není jen pěkná idea. Je to tvrdá mocenská politika. A to nesmíme jako Evropané dopustit.“
Čínu nejde obejít, tvrdí Baerbocková, protože je to největší ekonomická mocnost: „Ale na druhé straně jsou naše liberální demokracie a Evropská unie, která je také silná, protože je unií hodnot. Podle toho by ale také měla jednat,“ soudí kandidátka na kancléřku ze strany Zelených Annalena Baerbocková.
