Němečtí podnikatelé se bojí změn podnikatelského prostředí v Číně. Vyplývá to z každoroční studie spokojenosti, kterou si dělá Německé obchodní komora. „Sledujeme silné zhoršení prorůstového klimatu v Číně,“ komentoval výsledky studie Stephan Wöllenstein, prezident obchodní komory pro severní Čínu a člen představenstva Volkswagenu, který má na starosti čínské působení firmy.
Více než 80 procent německých podnikatelů v Číně pro účely studie odpovědělo, že cítí přímé či nepřímé dopady obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Proto také jen jedna čtvrtina německých firem působících na čínském území uvedla, že příští rok počítá s udržením nebo dokonce s vylepšením svých dosavadních obchodů. Je to nejmenší důvěra v rozvoj za dlouhé roky, kdy Německá obchodní komora podnikatelské klima v Číně sleduje.
Nejde přitom jen o obchodní válku, kterou spustil Donald Trump. „Vedle obchodní války a některých zpochybnění celkové obecné ekonomické situace Číny vidíme stále i různá regulatorní opatření, která brání růstu německých firem na čínském trhu,“ tvrdí Jens Hindelbrandt, šéf Německé obchodní komory v Pekingu. „Kdyby tato omezení neexistovala, německé firmy by v Číně investovaly mnohem víc,“ dodal pro ARD Hindelbrandt.
Němečtí podnikatelé jsou přesvědčeni o tom, že jedinou cestou ke zlepšení podmínek je uzavření rozsáhlé obchodní dohody s Čínou, která by měla být podepsána příští rok na summitu EU-Čína v Lipsku.
Německo je už několik let za sebou největším obchodním partnerem Číny v Evropě. Objem vzájemného obchodu dosahuje 200 miliard eur (pěti bilionů korun, tedy skoro celá česká ekonomika). Němci vyvezli za rok 2018 zboží a služby za 93 miliard eur, z Číny do Německa putovalo zboží za 106 miliard eur. K tomu je ještě třeba připočíst přímé německé investice přesahující 80 miliard eur.
Čínské firmy jsou v Německu mnohem méně aktivní, jejich přímé investice v Německu dosahují jen 3,3 miliardy eur. Němci ale v poslední době zaznamenali řadu firemních převzetí, která jsou dnes nejčastější čínskou investicí v Německu.
Němci se na Čínu spoléhají zejména jako na odbytiště automobilů, kterých se tu prodá až 22 milionů, což z Číny činí největší automobilový trh světa. Obchodní komora, ministerstva i vládní agentury se nejvíce obávají slabé ochrany duševního vlastnictví v Číně, které brání řadě německých firem na čínský trh vůbec vstoupit.
