Německý diář Petra Fischera: Vlažný postoj Německa k Ukrajině a horké kohouty plynovodů

Ukrajinský voják kontroluje hranici.

Ukrajinský voják kontroluje hranici. Zdroj: Profimedia

Už dlouho nemířila na Německo tak silná kritika jako nyní. Důvodem je poměrně vlažný postoj německé diplomacie vůči řinčení ruských zbraní u ukrajinských hranic. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková sice při návštěvě Moskvy po jednání s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem prohlásila, že válka není řešením situace, silnější slova směrem k nátlaku Ruska ale nezazněla. Německo dlouhodobě odmítá, aby západní země posílaly na Ukrajinu zbraně, dokonce se objevily zprávy, že nepovolilo přelety některých spojeneckých letadel přes své území.

Vcelku neutrální postoj ke krizi na Ukrajině je všeobecně přisuzován složité energetické situaci, do které se Německo dostalo. Německo je momentálně velmi závislé na ruském plynu, a tak se nechce pouštět do půtek s Ruskem, zní hlavní vysvětlení. Dost na tom, rezonuje veřejným prostorem našeho západního souseda, že Německo kvůli krizi zatím nespustilo Nord Stream 2, který prakticky čeká jen na povolení nechat proudit dodávky ruského plynu touto druhou severní cestou.

Právě Nord Stream 2 je teď paradoxně největší německou zbraní ve sporu o Ukrajinu. Baerbocková to v Moskvě vyjádřila jasně: dokud bude Rusko využívat plyn jako nátlakový prostředek své politiky, ať už na Evropskou unii, nebo na Ukrajinu, nemůže být o spuštění Nord Stream 2 řeč. Přidal se i kancléř Olaf Scholz: pokud Rusko na Ukrajinu zaútočí, budou zavedeny sankce a Nord Stream 2 se určitě nespustí.

Mezitím se v Německu rozběhla debata, jak nahradit ruský plyn, a to hlavně proto že existují doklady toho, že Rusko začalo plyn využívat přímo jako politický prostředek. Důkazem jsou prakticky prázdné zásobníky Gazpromu na území Německa. Ten největší v dolnosaském Rehdenu je podle německého tisku naplněn jen na šest procent, další zásobníky mají uprostřed zimy využitou jen osminu své kapacity.

Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu a spolupředseda Zelených Robert Habeck považuje tuto situaci za neúnosnou a chystá opatření, jež by vyprázdnění zásobníků plynu do budoucna zabránila. Nejenom proto že to mělo velký dopad na růst cen, nýbrž i kvůli tomu, aby zabránil zneužívání plynu k politickému nátlaku. „Příští zimu musíme zajistit, aby zásobníky plynu byly dobře naplněné. Beru to jako politický úkol,“ slíbil Habeck.

Podíl ruského plynu na celkové německé spotřebě je klíčový: loni dosáhl 55 procent veškeré spotřeby v Německu; 30 procent dodávek zemního plynu přichází z Norska, 13 procent spotřeby získává Německo z Nizozemska.

Jak ruský plyn nahradit?

Němci se už pokoušeli zkoumat možnosti, jak ruský plyn nahradit. První samozřejmě bylo zvýšit dodávky z Norska, tam se ale ukázalo, že existují těžební a dodavatelské limity. Norský předseda vlády Jonas Gahr Støre při návštěvě Německa vyloučil možnost, že by Norsko dokázalo výrazně zvýšit své dodávky do Německa. „Pokud vím, je produkce nyní zcela vytížena,“ řekl Støre, čímž de facto odpověděl na otázku, zda norský plyn může nahradit ten ruský. Nemůže.

Němci proto dále uvažují o dovozu plynu ze Spojených států. Podle neoficiálních informací probíhají už vzájemná jednání. Američané potvrdili, že existují plány, jak by při případném přiostření konfliktu na Ukrajině a výpadku ruského plynu mohly vypadat náhradní dodávky z USA do Evropy.

Spojené státy jsou momentálně největším vývozcem zkapalněného plynu LNG na světě. Ročně od amerických břehů vyrazí do světa přes tisíc obrovských tankerů se zkapalněným plynem. Amerika nyní vyváží už více LNG než Katar, který doposud vedl světové tabulky. Podle stanoviska Bidenovy vlády dokážou USA navýšit kapacity vývozu LNG, ale tak obrovskou poptávku, jaká by vznikla po případném výpadku dodávek ruského plynu v Německu, ani Američané rychle nenahradí.

Proč stále rostou ceny energií?

Video placeholde
Proč stále rostou ceny energií? • Videohub

Utnout dodávky nechce ani Rusko

Dodávky plynu do Německa jsou ale strategické i pro Rusko, jež si podle analytiků nemůže jen tak dovolit zavřít kohouty s plynem, i kdyby politicky a vojensky chtělo tuto možnost nátlaku využít. Z celkové roční produkce 260 miliard krychlových metrů plynu (údaje za rok 2020) jde do Německa přes 56 miliard kubíků, tedy téměř čtvrtina. Skoro 20 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně odebere z Ruska Itálie.

Do Evropy teče celkově 160 miliard krychlových metrů ruského plynu za rok, tedy dvě třetiny celkové ruské produkce. Tak rozsáhlý výpadek prodeje plynu by byl pro ruský Gazprom smrtelný. Kritický by však byl i výpadek dodávek do Německa. Gaz­prom je fakticky přímou vládní agenturou, takže výpadky příjmů by ihned pocítil i ruský rozpočet.

Doufat věčně v to, že Rusové nepůjdou proti svému ekonomickému plynovému zájmu, Němci už nechtějí. Snadné řešení závislosti na ruském plynu ale zatím neexistuje.