Německý ministr vnitra vyzval Řecko k odchodu z eurozóny

Hans-Peter Friedrich

Hans-Peter Friedrich Zdroj: profimedia.cz

Ne úsporám. Několik tisíc lidí se v Aténách zúčastnilo
protestních demonstrací. Do ulic vyrazili učitelé,
popeláři, důchodci, stavební dělníci i úředníci.
Dvě stovky aktivistů dočasně okupovaly Akropoli
Ne úsporám. Několik tisíc lidí se v Aténách zúčastnilo
protestních demonstrací. Do ulic vyrazili učitelé,
popeláři, důchodci, stavební dělníci i úředníci.
Dvě stovky aktivistů dočasně okupovaly Akropoli
Ne úsporám. Několik tisíc lidí se v Aténách zúčastnilo
protestních demonstrací. Do ulic vyrazili učitelé,
popeláři, důchodci, stavební dělníci i úředníci.
Dvě stovky aktivistů dočasně okupovaly Akropoli
Ne úsporám. Několik tisíc lidí se v Aténách zúčastnilo
protestních demonstrací. Do ulic vyrazili učitelé,
popeláři, důchodci, stavební dělníci i úředníci.
Dvě stovky aktivistů dočasně okupovaly Akropoli
4
Fotogalerie
Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich se stal prvním členem kabinetu kancléřky Angely Merkelové, který Řecko otevřeně vyzval k odchodu z eurozóny. Friedrich v rozhovoru s časopisem Der Spiegel prohlásil, že Atény budou mít větší šanci se finančně zotavit, když budou stát mimo zónu eura.

Friedrich je lídrem konzervativních křesťanských socialistů (CSU), kteří jsou ve vládě s křesťanskými demokraty (CDU) kancléřky Merkelové. Zatímco bavorská CSU a její předseda Horst Seehover už dlouho tvrdí, že by Řecko mělo z eurozóny odejít, z členů kabinetu to zatím takto otevřeně nikdo neřekl. Merkelová se ale za Řecko opakovaně postavila a řekla, že by Atény v eurozóně měly zůstat.

Seehofer je předsedou zemské vlády v Bavorsku, členem kabinetu kancléřky Merkelové není. „Šance Řecka, že se zotaví a bude konkurenceschopnější jsou určitě větší mimo měnovou unii, než za situace, kdy zůstane v eurozóně,“ prohlásil Friedrich v rozhovoru, z něhož časopis ještě před vydáním poskytl výňatky tiskovým agenturám.

„Já netvrdím, že by Řecko mělo být vyhozeno, spíš by se měly vytvořit podmínky k tomu, aby takový návrh nemohlo odmítnout,“ řekl.

Přečtěte si také o pochybnostech německého ministra financí:

O posílení záchranných fondů bude jasno nejspíš v březnu

Členské země eurozóny se na posílení kapacity svých záchranných fondů zřejmě dohodnou v průběhu března. Na schůzce představitelů nejvyspělejších zemí světa G20 to v sobotu v mexické metropoli řekl komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Dluhová krize v eurozóně a její řešení patří k hlavním tématům, jimiž se schůzka zabývá.

„Očekávám, že díky spojení zdrojů stálého Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a zbývajících zdrojů Evropského fondu finanční stability (EFSF) dosáhneme v březnu dohody o posílení evropského eurovalu,“ řekl Rehn. Vše by tak mělo být hotovo do dubnových jednání o uvolnění dalších protikrizových peněz pro Mezinárodní měnový fond (MMF).

Rehn také řekl, že země eurozóny vedou konstruktivní jednání s Německem, jemuž se myšlenka posílení evropských záchranných fondů nelíbí. Rehn ale neupřesnil, co míní slovem konstruktivní. „Ta jednání právě probíhají a já věřím, že v průběhu března budeme schopni přijmout rozhodnutí o posílení sloučené úvěrové kapacity ESM a EFSF,“ řekl Rehn. Zdroj z G20 ale podle agentury Reuters řekl, že Německo je připraveno o posílení evropského záchranného fondu jednat v březnu. V současné době ale prý Berlín pro to nevidí žádný důvod, protože situace na finančních trzích se zlepšuje. Řada zemí G20 chce přitom vidět, že Evropa dělá sama dost pro to, aby dluhovou krizi vyřešila.

Olli RehnOlli Rehn|profimedia.cz

„Obávám se, že ty nejdůležitější problémy se v Evropě nevyřešily. Musíme být odvážnější, pokud jde o ty velké a zásadní problémy,“ řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Dobře víte, že Řecko je zvláštní a ojedinělý případ. Tím hlavním problémem je tam vážný nedostatek konkurenceschopnosti,“ dodal. Krátkodobá pomoc podle ministra vede pouze k většímu zadlužení a problémy v podstatě neřeší.

Měnový fond požaduje, aby mu jeho akcionáři, což jsou jednotlivé členské země, zvýšili finanční zdroje asi o 600 miliard dolarů (zhruba 11,2 bilionu korun). Tím by se kapacita fondu zvýšila skoro na dvojnásobek. Panují však pochybnosti, zda je možné se teď na něčem dohodnout, když eurozóna pořád nemá jasno v tom, kdy posílí své záchranné fondy. Uspokojivě na tuto otázku nedokázal odpovědět ani Rehn.

„Evropa považuje za nezbytné, abychom se dohodli na cestovní mapě, která nás dovede k posílení zdrojů MMF. A to tak, aby rozhodnutí padlo do jarního zasedání MMF, které bude v dubnu, anebo během něj,“ odpověděl Rehn na dotaz, co se dá v této věci čekat od nynější schůzky G20 v Mexiku, když ani eurozóna ještě nemá dohodnuto financování svých fondů.