Nepokoje v Egyptě vystrašily investory

Nepokoje v Egyptě

Nepokoje v Egyptě Zdroj: ctk

Egyptský nejvyšší soud popřel prezidentovo obvinění, že se tato soudní instance pokouší svrhnout vládu. (Foto ČTK)
Jak napsala agentura AP, toto prohlášení vrcholné justiční instance zřejmě dále prohloubí politický spor, kvůli němuž se v zemi protestuje už týden. (Foto ČTK)
Šéf orgánu, který připravuje novou ústavu, mezitím řekl, že její konečný návrh by mohl být dokončen během dneška. Podle některých zdrojů může nová ústava otevřít cestu k překonání nejnovější politické krize v zemi.  (Foto ČTK)
Její bezprostřední příčinou byl nový dekret, jímž si prezident Muhammad Mursí minulý týden přisvojil podle oponentů nepřiměřené pravomoci a znemožnil justici kontrolovat rozhodnutí parlamentu i ústavního shromáždění. Obě instituce ovládá Muslimské bratrstvo, k němuž se řadí také Mursí. Oponenti tvrdí, že Muslimské bratrstvo si připravilo pozici pro neomezenou vládu, a proto vyšli do ulic.  (Foto ČTK)
Mursí obvinil nejvyšší soud, že svým postojem k voleným institucím ohrožuje vládu. Soud totiž v létě rozhodl rozpustit dolní komoru parlamentu a odůvodnil to neústavností voleb. V neděli by měl rozhodovat o horní komoře a také o ústavním shromáždění.  (Foto ČTK)
10
Fotogalerie
Egypťané vyšli do ulic. Desetitisíce lidí v uplynulých dnech demonstrovaly proti islamistickému prezidentovi Mohammedu Mursímu. Mohlo by to stáhnout do hlubin celé egyptské hospodářství, píše server Wall Street Journal. Velcí zahraniční investoři jsou proto ve střehu, neboť se obávají, že kvůli nepokojům pohasínají první jiskřičky naděje pro egyptskou ekonomiku.

V minulém týdnu Mursí připravil justici o její dosavadní možnost kontrolovat islamistickou vládu. V úterý večer se proti jeho činu zformoval vůbec největší masový protest v zemi od pádu bývalé hlavy státu Husního Mubaraka. Na protest proti Mursímu a jeho sporným dekretům proudilo na 200 tisíc lidí po káhirském náměstí Tahrír, které bylo v loňském roce dějištěm revoluce, jež svrhla Musího předchůdce.

Mursího muslimské bratrstvo nejprve s uspořádáním vlastní „demonstrace proti demonstraci“ nepočítalo, stejně jako další islamistická seskupení. Nyní však svolalo na Tahrír vlastní protest proti odpůrcům Mursího na sobotu; již o den dříve se zde lidé znechucení Mursího krokem chtějí znovu setkat.

Před plánovanou ztrátou moci se chce bránit také egyptská justice - dva nejvyšší odvolací soudy v zemi již na dnešek vyhlásily stávku na protest proti sporným prezidentským dekretům.

Soudci nejvyššího soudu se na svém krizovém zasedání usnesli, že s prací znovu začnou až v případě, že Mursí platnost svých dekretů odvolá, oznámila státní televize. Stávku ohlásili také soudci soudu nižší instance. Soudci nejvyššího ústavního soudu odmítli Mursího obvinění, že se snaží přispět k pádu jeho vlády. Na káhirských ulicích ve středu pokračovaly potyčky mezi některými demonstranty a policisty.

Další vývoj událostí by mohl politické napětí ohledně Mursího ještě vyostřit, protože se prezident vyhlášením dekretů prakticky vyvázal z jakékoliv kontroly ze strany soudů. Vydal rovněž nařízení, podle něhož jsou jeho nové dekrety právně nenapadnutelné. Navíc z pravomoci soudů vyčlenil také horní komoru parlamentu a výbor, který má vypracovat novou ústavu. V obou institucích přitom dominují islamisté. Kritici jeho režimu se obávají, že si vítězové voleb tímto způsobem chtějí pojistit svůj mocenský monopol.

Ústavní soud, který se zatím do stávky justičního sektoru nezapojil, by měl v sobotu rozhodnout o tom, zda se parlament chová v souladu s ústavou. Očekává se, že vynesení ortelu bude znamenat přímou konfrontaci s Mursím.

Hospodářství v ohrožení

Vzhledem k politickým nepokojům se v Egyptě nyní hraje o pokračování křehkého zotavování ekonomiky po řadě temných let. Ve hře jsou mezinárodní hospodářská pomoc, zahraniční investice i úvěr od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 4,8 miliardy dolarů. Smlouva s MMF ovšem bude uzavřena pouze za podmínky, že „nenastanou žádné velké změny hospodářských vyhlídek země ani reformních plánů“, řekla mluvčí fondu.

Z pohledu zahraničních investorů přitom Mursí od svého převzetí moci na sklonku června dosud dělal všechno správně. Se skupinou obchodníků projel světem, aby přilákal investory a získal přísliby miliard z USA i bohatých arabských a evropských států. Ovšem po vydání dekretů, které provázely rozzuřené reakce mnohých Egypťanů, spadl nejdůležitější investiční index o více než jedenáct procent.

„Všechny nové investice jsou u ledu do té doby, než se situace stabilizuje,“ řekl Hussein Sabbour, předseda nejmocnějšího svazu podnikatelů v zemi . „Máme pocit, že se situace v celé zemi vymkla kontrole“.

Srážky si dosud vyžádaly nejméně tři mrtvé a stovky zraněných. Ve středu, den po mohutných demonstracích, si aktivisté na Tahríru zřídili kemp. V blízkosti náměstí došlo k potyčce policistů se skupinou mladých demonstrantů. Bylo to na dohled od jednoho z nejlepších hotelů v zemi, který často využívají na cestách do země právě obchodníci. Hosté museli budovu opustit v ochranných maskách.

Reformy se odkládají

Pravděpodobnost, že by protesty brzy ustaly, není vysoká. Hamdeen Sabahi, někdejší prezidentský kandidát a nyní významný hlas opozice, říká, že možnost dialogu je vyloučena do té chvíle, než Mursí své dekrety stáhne. Pokud se tak nestane, mohli by podle něj demonstranti konflikt ještě vyostřit. „Za svým právem na demokratickou zemi si stojíme. Prezident nestojí nad lidmi ani nad státem,“ řekl.

Protesty by mohly vést k tomu, že by politici dále odsouvali nepohodlná ekonomická rozhodnutí. Přitom Egypt nutně musí osekat neúnosně vysoké půjčky, protože za ně musí platit více než čtvrtinu svého státního rozpočtu. Naštvaní obyvatelé ovšem nechtějí o sebemenším zvýšení cen surovin ani slyšet.

Mursí se svými dekrety navíc hazarduje i s záchranným balíčkem od Evropské unie ve výši pěti miliard eur. „Když Mursí zvolí cestu diktatury, do země připluje méně peněz. To mu musíme zřetelně vysvětlit,“ řekl deníku Frankfurter Rundschau předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok.

Egypt ovšem peníze ze zahraničí nutně potřebuje. Křehkost přechodu k demokracii, který nastal po Mubarakově pádu ppočátkem minulého roku, investory i turisty polekala. Proto Egypt zůstává na okraji zájmu investorů, kteří očekávají, že se jim každá investovaná libra bohatě vrátí. Centrální banka země už kvůli ochraně měny utratila téměř dvě třetiny ze své rezervy cizí měny ve výši 36 miliard dolarů. Egyptská libra se navzdory tomu nebezpečně přibližuje ke svému osmiletému minimu.

Mnozí pozorovatelé přesto očekávají, že vlády i mezinárodní instituce jako MMF zemi nakonec přece jen pomohou. Ale nejistota investory obtěžuje, stále hůř se jim proto daří zemi chránit před pádem do spirály postupného úpadku. „Už jen sama hrozba, že MMF proud peněz zastaví, může způsobit, že opadne zájem firem investovat v Egyptě,“ říká William Jackson, analytik londýnského ústavu Capital Economics specializující se na rozvojové země. „Vládu to přivádí o obzvlášť obtížné pozice.“

Muhammad Mursí se stal prezidentem Egypťanů, ne však Egypta