Nezahrávejte si s jadernou velmocí, vzkázal Putin Západu

Vladimir Putin

Vladimir Putin Zdroj: CTK

Západ by podle ruského prezidenta Vladimira Putina měl přimět Kyjev k rozhovorům s proruskými separatisty z východu země, protože jinak neobnoví pořádek na Ukrajině. Počínání ukrajinské armády na východě země šéf Kremlu přirovnal k „úderům fašistů“ za druhé světové války. Rusko se podle něj nechystá zapojit do žádného velkého konfliktu, nicméně partnerům doporučil „nezahrávat si“ s jadernou velmocí.

„Mohu rovnou říci: Rusko je daleko od toho, aby se nechalo vtáhnout do nějakých rozsáhlých konfliktů. Nechceme to a ani se k tomu nechystáme,“ řekl Putin. „Dovoluji si připomenout, že Rusko je jednou z nejsilnějších jaderných velmocí. To nejsou slova, ale skutečnost,“ dodal. „Síly jaderného odstrašování“ Rusko podle Putina hodlá dále posilovat.

„Jakkoli je to smutné, připomíná mi to události z druhé světové války, kdy německá fašistická vojska obléhala naše města, třeba Leningrad, a cíleně střílela jejich obyvatele. Vidíte, k čemu jsme dospěli? Je to katastrofa,“ řekl Putin o ostřelování obklíčených povstaleckých bašt, Doněcka a Luhanska.

S ohledem na tuto situaci má prý ruský prezident „plné pochopení“ pro to, že povstalecké milice se nyní snaží „vojenskou a humanitární operací od svých měst co nejdále odehnat děla a raketomety ukrajinské armády, aby nemohly zabíjet lidi“. Ukrajinští vládní vojáci podle něj úmyslně pálí do obytných čtvrtí, aby je zničili a potlačili vůli k odporu.

Barroso: Vpád na Ukrajinu vyjde Rusko draho

Vpád ruských vojsk na Ukrajinu v telefonické rozhovoru s Putinem odsoudil předseda Evropské komise José Barroso. „Ve velmi otevřené výměně názorů předseda komise vyjádřil své hluboké znepokojení ze současných událostí a ze situace na Ukrajině,“ uvedla komise. Podle ní EU již dala najevo, že další destabilizace Ukrajiny a regionu bude pro Rusko znamenat velké náklady.

Barroso v telefonickém rozhovoru Putina vyzval ke změně nynějšího kurzu. Vývoj na Ukrajině je podle něj v naprostém rozporu se snahami EU najít pragmatická a diplomatická řešení v otázkách jako je implementace dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou či energetických vztahů Ruska a Kyjeva.

„Záchrana“ Krymu

Podle Putina je teď jasné, že by Krym sdílel osud východu Ukrajiny, kdyby jej „neochránilo“ Rusko. „Krym jsme neanektovali, nezabrali, ale ochránili. Dali jsme lidem možnost, aby se vyslovili a rozhodnutí jsme respektovali,“ tvrdil v narážce na březnové připojení ukrajinského poloostrova k Rusku po sporném referendu, zorganizovaném pod dohledem ruských vojáků. Avšak podle prezidenta lidé tehdy „cítili a chápali, že jsme v právu, že musíme obnovit historickou spravedlnost, která byla porušena nezákonným předáním Krymu Ukrajině“ v roce 1954 tehdejším sovětským vedením.

Dovoluji si připomenout, že Rusko je jednou z nejsilnějších jaderných velmocí. To nejsou slova, ale skutečnost

Na adresu svých odpůrců poznamenal, že když ruští vojáci za první světové války prolévali krev na frontě, bolševici v zázemí rozvraceli stát, který nakonec válku prohrál. „Byla to naprostá zrada národních zájmů (…), ale i takoví lidé jsou dnes u nás.“ Putin je však přesvědčen, že takoví lidé se už nikdy nedostanou k moci.

Ruský prezident také uvedl, že mu ukrajinský prezident Petro Porošenko v Minsku slíbil propustit ruské výsadkáře zajaté tento týden na Ukrajině. Je to prý jen technická otázka. „Ruští vojáci budou předáni Rusku stejně, jako jsme dosud předávali vojáky ukrajinské armády,“ řekl a připomněl případy, kdy do Ruska přešlo najednou až 450 Ukrajinců. A sám „vážně věří, že (ruští výsadkáři) zabloudili, protože hranice není vyznačená“.

Humanitární koridor, nebo léčka?

Putin rovněž tvrdil, že Kyjev odmítl nabídku vyvést své vojáky z obklíčení „humanitárním koridorem“, o jehož vytvoření požádal povstalce. „Vedení a velení ukrajinské armády se rozhodlo neosvobodit je z kotle, ale mají se pokusit prorvat se bojem. Je to obrovská chyba, která povede k velkým ztrátám,“ řekl.

Ukrajinští velitelé naopak podle kyjevského tisku tvrdí, že separatisté prý místo koridoru nachystali na vojáky léčky. „Nemůžeme uvěřit, že jsme naživu,“ uvedli podle agentury Interfax-Ukrajina čtyři novináři, kterým se podařilo uniknout z obklíčení v Ilovajsku.

Vývoj událostí na východě Ukrajiny:
Boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty vypukly na východě Ukrajiny 6. dubna. Od počátku konfliktu zahynulo přes 2200 lidí, z toho více než polovina byli civilisté. Podle OSN žije v oblastech zmítaných boji 3,9 milionu lidí, z domovů boje vyhnaly na 156 tisíc lidí a dalších přes 188 tisíc lidí uteklo do Ruska.
6. dubna - Na východě Ukrajiny vypukly boje mezi proruskými radikály a oficiálními ukrajinskými silami.
7. dubna - Proruští separatisté v Doněcku vyhlásili Doněckou lidovou republiku. Charkovskou lidovou republiku vyhlásila i skupina proruských aktivistů v Charkově.
28. dubna - Radikálové vyhlásili Luhanskou lidovou republiku.
11. května - V referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost. Kyjev i Západ referenda neuznaly.
12. května - Proruští radikálové vyhlásili na základě referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti.
25. května - Prezidentské volby vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. Úřadu se ujal 7. června.
23. června - V Doněcku se konalo první přímé jednání mezi vzbouřenci a zástupci vlády. Jednání vyústilo v příměří, které ale bylo porušováno.
24. června - Putin navrhl horní komoře parlamentu zrušit právo, jež mu na jaře udělila k nasazení armády na Ukrajině k ochraně ruských krajanů. Parlament tak učinil 25. června.
27. června - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou.
30. června - Na Ukrajině ve 21:00 SELČ skončilo příměří.
1. července - Ukrajinské jednotky obnovily operace.
5. července - Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, který byl jednou z hlavních bašt povstalců a symbolem jejich boje.
6. července - Ukrajinská armáda převzala kontrolu nad Kramatorskem a Mykolajivkou. Povstalci oznámili, že se stahují do města Doněck.
13. července - V ruském městě Doněck, které leží v Rostovské oblasti, zabil granát vypálený z Ukrajiny jednoho muže a zranil dvě ženy. Moskva pohrozila Kyjevu „nezvratnými následky“.
16. července - EU a USA uvalily na Rusko hospodářské sankce.
17. července - Na východě Ukrajiny se v oblasti kontrolované separatisty zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil, většina obětí byli Nizozemci; byl zřejmě sestřelen, z čehož se vzájemně obviňují obě strany.
29. července - Prezident USA Barack Obama oznámil rozšíření sankcí proti Rusku, jež se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank.
30. července - EU rozšířila sankce o tři ruské firmy a osm osob.
31. července - Nizozemští a australští experti a pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poprvé dorazili na místo pádu malajsijského letadla.
- EU zveřejnila další protiruské sankce, jež dopadly na pět ruských bank, obchod se zbraněmi či dodávky technologií pro ropný průmysl.
7. srpna - Ruská vláda vyhlásila roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí.
- Ukrajinská armáda zaútočila na centrum Doněcka.
15. srpna - Rusko a Ukrajina se dohodly o přepravě ruského humanitárního nákladu na východ Ukrajiny.
18. srpna - Desítky obětí si podle ukrajinské armády vyžádal incident na východě Ukrajiny, při němž prý proruští povstalci ostřelovali konvoj s uprchlíky. Rebelové odpovědnost odmítli.
22. srpna - Na Ukrajinu vjel ruský humanitární konvoj a dorazil Luhanska; stalo se tak bez svolení ukrajinských úřadů a bez dohodnutého doprovodu Červeného kříže. Kyjev poté obvinil Moskvu z porušení mezinárodního práva; ta to odmítla s tím, že už jen nehodlala tolerovat ukrajinské zdržování vjezdu konvoje.
25. srpna - Protiofenziva povstalců na jihovýchodě země. Ukrajinská armáda zastavila u Novoazovska (100 km jižně od Doněcku) kolonou obrněnců, která údajně přijela na Ukrajinu z Ruska.
26. srpna - Jednání Putina a Porošenka v Minsku za přítomnosti EU.
27. srpna - Boje u Novoazovska, kde se prý rebelové a ruští vojáci pokoušeli vytvořit novou frontu.
28. srpna - Kyjev potvrdil pád města Novoazovsk i dalších obcí na jihovýchodě Ukrajiny, které prý dobyly kolony ruských vojáků. Porošenko kvůli “vpádu ruských vojsk na Ukrajinu“ zrušil návštěvu Turecka.