Nezahrávejte si s jadernou velmocí, vzkázal Putin Západu

„Mohu rovnou říci: Rusko je daleko od toho, aby se nechalo vtáhnout do nějakých rozsáhlých konfliktů. Nechceme to a ani se k tomu nechystáme,“ řekl Putin. „Dovoluji si připomenout, že Rusko je jednou z nejsilnějších jaderných velmocí. To nejsou slova, ale skutečnost,“ dodal. „Síly jaderného odstrašování“ Rusko podle Putina hodlá dále posilovat.

„Jakkoli je to smutné, připomíná mi to události z druhé světové války, kdy německá fašistická vojska obléhala naše města, třeba Leningrad, a cíleně střílela jejich obyvatele. Vidíte, k čemu jsme dospěli? Je to katastrofa,“ řekl Putin o ostřelování obklíčených povstaleckých bašt, Doněcka a Luhanska.

S ohledem na tuto situaci má prý ruský prezident „plné pochopení“ pro to, že povstalecké milice se nyní snaží „vojenskou a humanitární operací od svých měst co nejdále odehnat děla a raketomety ukrajinské armády, aby nemohly zabíjet lidi“. Ukrajinští vládní vojáci podle něj úmyslně pálí do obytných čtvrtí, aby je zničili a potlačili vůli k odporu.

Barroso: Vpád na Ukrajinu vyjde Rusko draho

Vpád ruských vojsk na Ukrajinu v telefonické rozhovoru s Putinem odsoudil předseda Evropské komise José Barroso. „Ve velmi otevřené výměně názorů předseda komise vyjádřil své hluboké znepokojení ze současných událostí a ze situace na Ukrajině,“ uvedla komise. Podle ní EU již dala najevo, že další destabilizace Ukrajiny a regionu bude pro Rusko znamenat velké náklady.

Barroso v telefonickém rozhovoru Putina vyzval ke změně nynějšího kurzu. Vývoj na Ukrajině je podle něj v naprostém rozporu se snahami EU najít pragmatická a diplomatická řešení v otázkách jako je implementace dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou či energetických vztahů Ruska a Kyjeva.

„Záchrana“ Krymu

Podle Putina je teď jasné, že by Krym sdílel osud východu Ukrajiny, kdyby jej „neochránilo“ Rusko. „Krym jsme neanektovali, nezabrali, ale ochránili. Dali jsme lidem možnost, aby se vyslovili a rozhodnutí jsme respektovali,“ tvrdil v narážce na březnové připojení ukrajinského poloostrova k Rusku po sporném referendu, zorganizovaném pod dohledem ruských vojáků. Avšak podle prezidenta lidé tehdy „cítili a chápali, že jsme v právu, že musíme obnovit historickou spravedlnost, která byla porušena nezákonným předáním Krymu Ukrajině“ v roce 1954 tehdejším sovětským vedením.

Na adresu svých odpůrců poznamenal, že když ruští vojáci za první světové války prolévali krev na frontě, bolševici v zázemí rozvraceli stát, který nakonec válku prohrál. „Byla to naprostá zrada národních zájmů (…), ale i takoví lidé jsou dnes u nás.“ Putin je však přesvědčen, že takoví lidé se už nikdy nedostanou k moci.

Ruský prezident také uvedl, že mu ukrajinský prezident Petro Porošenko v Minsku slíbil propustit ruské výsadkáře zajaté tento týden na Ukrajině. Je to prý jen technická otázka. „Ruští vojáci budou předáni Rusku stejně, jako jsme dosud předávali vojáky ukrajinské armády,“ řekl a připomněl případy, kdy do Ruska přešlo najednou až 450 Ukrajinců. A sám „vážně věří, že (ruští výsadkáři) zabloudili, protože hranice není vyznačená“.

Humanitární koridor, nebo léčka?

Putin rovněž tvrdil, že Kyjev odmítl nabídku vyvést své vojáky z obklíčení „humanitárním koridorem“, o jehož vytvoření požádal povstalce. „Vedení a velení ukrajinské armády se rozhodlo neosvobodit je z kotle, ale mají se pokusit prorvat se bojem. Je to obrovská chyba, která povede k velkým ztrátám,“ řekl.

Ukrajinští velitelé naopak podle kyjevského tisku tvrdí, že separatisté prý místo koridoru nachystali na vojáky léčky. „Nemůžeme uvěřit, že jsme naživu,“ uvedli podle agentury Interfax-Ukrajina čtyři novináři, kterým se podařilo uniknout z obklíčení v Ilovajsku.