Salmond přitom argumentoval třemi silnými kartami. „Existují veškeré šance, že na ropu, ryby a obnovitelné zdroje bohaté Skotsko bude v Evropské unii jistě žádáno,“ prohlásil. Tato odvětví se ale zároveň potýkají s problémy, jež by mohly samostatné fungování země s pěti miliony obyvatel ztížit.
Ropa a plyn
Klíčovou záležitostí v případě rozdělování království by bylo porcování ropných a plynových nalezišť v Severním moři. Edinburgh tvrdí, že geograficky mu náleží 90 procent polí. Jako region nemá Skotsko žádné oficiální mořské hranice. Kvůli odlišnosti právního systému v různých částech Británie však v šedesátých letech došlo k vymezení teritorií a na jeho základě skutečně připadá devět desetin nalezišť pod skotskou jurisdikci.
Skotsko tvrdí, že pokud se mu podaří dosáhnout striktně geografického dělení, mohlo by udržet sociální výdaje na dosavadní úrovni. V dlouhodobém horizontu by mu ale velké starosti měl dělat fakt, že zásoby surovin vysychají. Samostatné Skotsko by přitom bylo na těžbě silně závislé. Podle týdeníku Economist tvořila ve finančním roce 2010/2011 téměř pětinu jeho příjmů, v celobritském měřítku šlo o dvě procenta. Těžební sektor zaměstnává šest procent práceschopné populace.
Produkce v uplynulé dekádě klesala šestiprocentním tempem ročně, do roku 2020 má ukončit provoz mnoho nalezišť. Podle nejoptimističtějších odhadů čítají britské rezervy 24 miliard barelů. Dobýt zbylou ropu bude navíc technicky, a tedy i finančně náročné, zvlášť pokud by šly ceny suroviny dolů. Je také třeba připočíst náklady na vyřazování těžebních zařízení z provozu, podle některých zdrojů se mohou do roku 2040 vyšplhat na třicet miliard liber. Většinu z nich by v případě geografického dělení musel odstranit Edinburgh.
Salmond má přitom v plánu vytvořit po vzoru Norska speciální fond, který by investicemi příjmy ze suroviny zhodnotil pro další generace. „Nacionalisté vás nechávají věřit, že všechno v samostatném Skotsku může být zaplaceno ustavením ropného fondu. Ukazuje se, že tento fond budou chtít založit přesně v okamžiku, kdy příjmy z ropy a plynu začnou prudce klesat. Skotsko tak skončí s velkým deficitem, což znamená, že co se týče veřejných výdajů a služeb, bude nutné učinit těžké volby,“ řekl nedávno britský exministr financí Alistair Darling, který se angažuje v kampani proti odtržení severního regionu.
„Pokud, což je pravděpodobné, ropné a plynové příjmy v delším horizontu dojdou, budou rozpočtové problémy, jimž bude Skotsko čelit, větší než ty, se kterými se potýká Spojené království,“ uvedl rovněž londýnský Ústav pro fiskální studie.
Obnovitelné zdroje
Edinburgh si je tenčících se ložisek v Severním moři vědom, i proto se vehementně soustředí na rozvoj obnovitelných zdrojů. Na výrobě elektřiny se v současnosti podílejí z více než třetiny, do roku 2015 chce Skotsko dosáhnout padesátiprocentního cíle a v roce 2020 by měl mít zelený původ veškerý proud. Salmond vidí v sektoru obrovskou hospodářskou příležitost. „Tato cesta pomůže vytvořit pracovní místa, snížit znečištění a ochránit naše domácnosti před nestálostí cen fosilních paliv,“ obhajuje tuto orientaci Dan Barlow ze Světového fondu na ochranu přírody.
Ve Skotsku se už v současnosti nachází čtvrtina evropských slapových a mořských větrných elektráren, v odvětví pracují tisíce lidí. Podle kritiků ale region přesto zaostává v redukci emisí skleníkových plynů. „Obnovitelné zdroje nám k tomu pomohou, ale pouze tehdy, když zároveň snížíme spotřebu fosilních paliv. Je smutné, že o to usiluje Skotská národní strana (SNP) méně,“ podotkl představitel místních zelených Patrick Harvie.
Dalším odpůrcům energetické koncepce Salmondovy vlády vadí, že je ve velké míře závislá na nespolehlivých větrných elektrárnách. Konzervativci tvrdí, že premiér zašel v jejich podpoře příliš daleko. Turbíny, postavené často proti vůli obcí, podle nich navíc ničí skotskou krajinu, což může ohrozit turistický ruch.
Rybolov
Moře v okolí Skotska patří mezi nejbohatší vody v Evropě. Region se podílí na rybolovu celého království zhruba ze šedesáti procent. Hodnota ryb a korýšů vyložených skotskými loděmi v roce 2011 dosáhla půl miliardy liber, a byla tak nejvyšší za více než dekádu. Statistiky ale na druhé straně ukazují, že rybářů a jejich plavidel bylo nejméně za posledních deset let. Podle některých zdrojů v tomto období počet lidí, kteří se lovem na moři živí, klesl o 43 procent. Příčin je více.
Přestože Salmond zařadil odvětví do výčtu přínosů pro Evropskou unii, často bývá spíše zdrojem svárů. Hádky o kvóty na odlov ryb a počet dní, které mohou lodě strávit na moři, vedly skotskou vládu opakovaně k volání po reformě Společné rybolovné politiky nebo ještě lépe k návratu příslušných pravomocí z Bruselu zpět, samozřejmě ne do Londýna, ale do Edinburghu.
Velkou úlevou pro Skoty je nedávná dohoda mezi EU a Norskem o tom, že letošní povolené množství pro odchyt tresek v Severním moři zůstane na loňské úrovni. Edinburgh ale řeší i opačné problémy, vadí mu „lehkomyslný“ přístup na unijních kvótách nezávislých Islandu a Faerských ostrovů k odchytu makrel.
Dalším důvodem ohrožení odvětví je, že mladé lidi táhne na moře spíše ropa než ryby. Skotská vláda proto minulý měsíc představila nový výukový program určený věkové skupině od 16 do 24 let, který má zájemce připravit na rybolovnou kariéru. „Rybářský průmysl je velice důležitý pro naše pobřežní komunity a investice do moderního učňovského oboru ukazuje, jak vláda a odvětví úzce spolupracují, aby zajistily-, že rybolov bude živobytím i pro mnoho budoucích generací,“ zdůvodnil krok ministr pro venkov Richard Lochhead.
Pacifistický stát se svojí měnou
Pokud se bude chtít Skotsko odpoutat od Spojeného království, bude muset vyřešit i další záležitosti, například samostatnou měnu. Premiér Alex Salmond se už nechal slyšet, že přijetí eura, alespoň prozatím, nepřipadá v úvahu. Teoreticky by si stát mohl nechat libru, britský ministr financí George Osborne ale nedávno uvedl, že se o měnové unii neuvažuje. Edinburgh by na sebe v případě odtržení musel vzít také odpovědnost za obranu. Už se dokonce hovoří, že by jeho armáda čítala kolem 12 tisíc vojáků a loďstvo by tvořilo dvacet až 25 plavidel. Salmond nedávno prohlásil, že skotská ústava by mohla zakazovat vývoj zbraní hromadného ničení a klást přísné podmínky pro účast vojáků v zahraničních misích. Londýn by zřejmě musel ze Skotska vystěhovat ponorky s raketami Trident. Jaderný arzenál by také působil napětí ve vztazích s NATO, o členství v alianci ale národovci stojí. S vlajkou by země zřejmě problém neměla, to spíš Británie by musela rozhodnout o tom, zda ze své vyhodí skotský prvek, tedy kříž svatého Ondřeje.
Další významná skotská odvětví
Turistika
Cestovní ruch zaměstnává na dvě stě tisíc Skotů. V roce 2011 navštívilo region 2,4 milionu zahraničních turistů. Strávili v něm v průměru týden a nechali tam 1,5 miliardy liber. Nejvíce však odvětví zvedají samotní Skoti a Britové, kteří za výlety a dovolené ve zmíněném období utratili na severu Británie tři miliardy liber.
Finančnictví
Dlouhou tradici má ve Skotsku finančnictví. Předtím, než se Royal Bank of Scotland dostala v roce 2008 na pokraj kolapsu a musela ji zachránit vláda, byla druhou největší evropskou bankou. Edinburgh nadále zůstává důležitým finančním centrem v Evropě.
Výroba
Zřejmě největším vývozním artiklem regionu je whisky. Její prodej každoročně přispívá jen místní ekonomice 800 miliony liber, v odvětví pracuje čtyřicet tisíc lidí. Dost lidí zaměstnává produkce elektroniky, zejména počítačů. Nezanedbatelná je také textilní výroba, hlavně pletenin a tvídu.
