Žádost kabinetu prezidenta Muhammada Buhariho má za cíl snížit plánovaný deficit státního rozpočtu ve výši 15 miliard dolarů. Schodek nigerijského vládního hospodaření se prohloubil, protože nová vláda zvýšila výdaje ve snaze pozvednout zpomalující ekonomiku.
Nigérie je největší ekonomikou Afriky a peníze z ropy se mají letos na státních příjmech podílet pouhou třetinou. Ještě předloni to bylo 70 procent. Obavy mezi bankéři o osud rozvíjejících se zemí těžících ropu rostou. Minulý týden o pomoc požádal Ázerbájdžán.
Podle informací deníku Financial Times chce bývalá sovětská republika od MMF a Světové banky čtyři miliardy dolarů. „Máme právo půjčit si od MMF a dalších,“ řekl novinářům v metropoli Baku ministr financí Samir Šarifov. „Nemusíme si půjčovat teď hned. Ještě nehoříme. Můžeme si půjčit za tři měsíce, pět měsíců anebo na konci roku.“
Vývoj ceny ropy:
Situace v Ázerbájdžánu je vážná. Od roku 2000 země díky příjmům z ropy usilovala o pozici tygra kavkazského regionu a také její obyvatelé si zvykli na vyšší životní standard. Toho se nyní těžko vzdávají.
Tamní centrální banka byla v prosinci nucena uvolnit kurz národní měny – manatu, který od té doby ztratil polovinu své hodnoty vůči dolaru. Předchozích deset let vůči americké měně posiloval. Všudypřítomné zdražování vyhnalo obyvatele do ulic.
Přitom ještě nedávno Ázerbájdžán dával na odiv své bohatství. Loni v červnu uspořádal sportovní Evropské hry. Ty se konaly na nových sportovištích, jejichž výstavba přišla v přepočtu na 250 miliard korun. V roce 2012 Ázerbájdžán hostil finále pěvecké Eurovize. Pro tuto příležitost nechal postavit koncertní halu za 2,5 miliardy korun.
