Nizozemci odmítli asociační dohodu EU s Ukrajinou, referendum je platné

Odpůrci asociační dohody

Odpůrci asociační dohody Zdroj: ctk

Nizozemci ve středečním nezávazném referendu jasně odmítli dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Ačkoli o hlasování nebyl velký zájem, výsledek je díky účasti 32 procent voličů platný. Média i politici se nyní zabývají otázkou, co bude s dohodou dál. Premiér Mark Rutte již prohlásil, že vláda svůj předchozí souhlas s ujednáním přehodnotí. Pravicový populista Geert Wilders referendum označil za začátek konce Evropské unie.

Nesouhlas s asociační dohodou podle televize NOS vyslovilo 61,1 procenta voličů, pro jich bylo 38,1 procenta. Zbývajících 0,8 procenta hlasů tvořily prázdné či neplatné lístky. Účast byla 32,2 procenta voličů, což je o dva procentní body více než práh nutný k platnosti hlasování. Zveřejněné výsledky formálně stále nejsou oficiální, ty konečné totiž volební komise s ohledem na možné stížnosti vyhlásí 12. dubna.

„Je to začátek konce EU,“ napsal na twitteru Wilders. Podle tohoto politika se Nizozemci vzepřeli unijním elitám. Organizátoři hlasování tvrdí, že středobodem referenda nebyla jen Ukrajina, ale obecně diskuse o nedemokratičnosti EU a o její expanzi.

Pravicový novinář Thierry Baudet z Fóra pro demokracii, které za vyvoláním referenda stálo, nyní žádá nová vyjednávání s Ukrajinou. V Bruselu ale mnozí takovou variantu považují za nejhorší možnou, uvedl magazín Der Spiegel.

Ačkoli je výsledek referenda platný, není závazný. I tak je ale jasné, že voliči politickou situaci v Nizozemsku změnili. Jejich „ne“ je považováno za nesouhlas s Bruselem a za projev rozčarování z EU. Dohodu již sice předběžně schválili nizozemští zákonodárci i vláda, ratifikační proces v Nizozemsku jako v jediné zemi evropské osmadvacítky ale zatím neskončil.

Ratifikace totiž může být formálně dokončena až po plebiscitu, kdy se dohodou bude opět zabývat parlament a vláda. Rutte již přislíbil přehodnocení souhlasu. O dopadech výsledku hlasování chce nyní jeho vláda s Bruselem diskutovat.

Jedním z možných řešení, o kterém se spekuluje, je prosté doplnění textu dohody o nové kompromisní formulace. Podle NOS je ale těžko představitelné, že by se Brusel kvůli nizozemskému postoji zřekl dohody s Ukrajinou.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ujistil, že jeho země bude pokračovat ve sbližování s Evropskou unií i přes nepříznivý výsledek nizozemského referenda, které neschválilo asociační dohodu Ukrajiny s EU. Za skutečný cíl organizátorů hlasování označil útok na jednotu Evropy. Zdůraznil, že referendum bylo výlučně jen konzultativní.

Medveděv: Hlasování ukázalo názor Evropanů na Ukrajinu

„Jsem přesvědčen, že strategicky tato událost není překážkou na cestě Ukrajiny do Evropy,“ uvedl Porošenko podle agentury Unian. Ujistil, že Ukrajina bude pokračovat v realizaci dohod o přidružení a o volném obchodu s EU, protože představují cestu k modernizaci Ukrajiny a k posílení její nezávislosti. Ukrajina podle prezidenta cestu integrace s Evropou neopustí.

“(…) opravdovým cílem organizátorů referenda nebyla dohoda o přidružení mezi Ukrajinou a EU. Šlo o útok na jednotu Evropu, o útok na šíření evropských hodnot. O tom také svědčí i debata před hlasováním,“ poznamenal Porošenko.

Podle ruského premiéra Dmitrije Medveděva ovšem nizozemské referendum předvedlo postoj Evropanů k Ukrajině. „Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k EU jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému,“ napsal šéf ruské vlády na twitteru.

Moskva se ostře staví proti prozápadní vládě v sousední zemi. Rusko po svržení proruského prezidenta v Kyjevě v únoru 2014 anektovalo Krym a podpořilo separatisty na ruskojazyčném východě Ukrajiny. Moskva stále popírá, že by na Ukrajinu vyslala své vojáky, jak tvrdí Kyjev a Západ.