Vláda premiéra Antonise Samarase reaguje na nátlak veřejnosti a pokouší se mírnit dopad úspor, které byly podmínkou pro poskytnutí zahraničního záchranného balíku v objemu 130 miliard eur. Ten zachraňuje Řecko před bankrotem.
V současnosti navrhované změny by ale znamenaly porušení mnoha nařízených opatření, ke kterým se Řecko zavázalo v únoru letošního roku.
Samarasův kabinet chce snížit 23procentní DPH pro restaurace a farmáře, zbrzdit propouštění v státním sektoru a prodloužit výplatu dávek v nezaměstnanosti z roku na dva. Přehodnotit chce i výši minimální mzdy. Řecký kabinet chce hledat alternativní úspory. „Konečný fiskální cíl může být dosažen bez dalšího snižování platů a penzí…ale omezováním plýtvání a cíleným bojem s korupcí a s neplacením daní,“ uvádí prohlášení vlády.
Už dříve vláda také předestřela, že bude žádat od mezinárodních věřitelů dvouletý odklad pro splnění fiskálních cílů – snížení rozpočtového schodku - vyplývajících z dohody o zahraniční finanční pomoci.
Eurozóna sice připustila určité úpravy řeckých podmínek pomoci, žádné zásadní změny ale dovolit nechce. Zásadní bude postoj Německa, to ale zatím jakékoli větší ustupování z pozic vylučuje.
Řecko je od května 2010 závislé na dvou záchranných plánech, které připravila EU a Mezinárodní měnový fond (MMF). Výměnou za pomoc se Řecko zavázalo k hlubokým škrtům a ke zvyšování daní. Po nich následoval další propad ekonomiky a růst nezaměstnanosti a zadlužení. S nezaměstnaností ve výši 22 procent a s prudkým zhoršením životních podmínek získaly na podpoře strany, které zahraniční záchranné balíky odmítaly úplně. Ve volbách nicméně těsně prohrály.
