Nová iniciativa NATO zahrnuje i Česko. Obrana počítá, kolik vyčlení vojáků a techniky

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk

Lubomír Metnar
Lubomír Metnar
3
Fotogalerie

Do červnového zasedání ministrů NATO by mělo být jasné, kolik vojáků a bojové techniky vyčlení armáda od roku 2021 pro nové síly spojenců. Jde o takzvanou iniciativu připravenosti. Donedávna hovořilo ministerstvo obrany o jednom praporu, tedy zhruba o osmi stech vojácích a dvou stech kusech techniky. Připravuje se také nový výsadkový pluk.

„Země NATO se shodly na konceptu označovaném jako 4 x 30, který znamená, že bude připraveno k akci do třiceti dnů od vydání rozkazu třicet mechanizovaných praporů, třicet letek a třicet bojových plavidel,“ řekl v rozhovoru pro E15 ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

Dodal, že stejně jako ostatní členové aliance obdrželo Česko požadavek na zařazení některých schopností do této iniciativy. „Jedná se o bojové jednotky i prvky bojové podpory z oblasti pozemních i vzdušných sil,“ podotkl Metnar.

Kromě toho chystá generální štáb výstavbu výsadkového pluku, který má být připraven do roku 2026. Armáda chce být akceschopnější kvůli zhoršené bezpečnostní situaci, hrozbu nyní představuje hlavně Rusko.

„Začalo velmi dynamicky přezbrojovat včetně taktických balistických raket a prostředků elektronického boje,“ připomněl náčelník štábu Aleš Opata.

Na nový pluk budou kladeny nároky sil velmi rychlé reakce. Bude muset být schopen nasazení v řádu hodin až dnů. Náklady na jeho výstavbu se mají pohybovat od jedné a půl do čtyř miliard korun. Jádrem budou čtyři výsadková komanda a jedno komando složené z aktivních záloh. Celý záměr bude muset schválit vláda.

Z 25 tisíc současných českých vojáků je v bojových jednotkách jen část, ostatní jim zajišťují podporu. Stěžejními bojovými útvary jsou 4. brigáda rychlého nasazení ze Žatce a 7. mechanizovaná brigáda z Hranic. Každá je postavena na čtyřech praporech a má tři tisíce vojáků.

„Žádná vojenská struktura a ani žádný konflikt se neobejde bez podpůrných jednotek, kterými jsou například dělostřelci, ženisté, chemici nebo protivzdušná obrana,“ doplnil Metnar s tím, že v rámci NATO vznikají podle aktuálních potřeb úkolová uskupení, které obsahují jak bojové, tak podpůrné jednotky.

Spolu s iniciativou připravenosti a novým výsadkovým plukem obnoví vojsko operační velitelství, která budou mít na starosti možné nasazení sil, a vytvoří velitelství pro teritoria. V Brně už vzniká velitelství kybernetických sil a informačních operací.

Ministerstvo postupuje podle strategického dokumentu Dlouhodobý výhled pro obranu 2035. V únoru ho schválila Bezpečnostní rada státu a minulý měsíc vláda.