Tuto neděli si Italové zvolí novou vládu. Na základě průzkumů je prakticky jisté, že třetí největší ekonomiku eurozóny po volbách ovládne pravicová koalice v čele s Giorgií Meloniovou. „Bude to velká změna oproti dosavadní stabilitě, kterou představoval předchozí kabinet Maria Draghiho,“ myslí si výzkumný spolupracovník Institutu pro evropskou politiku Europeum Alexandr Lagazzi. Hlasování budou ostře sledovat také investoři kvůli neutěšenému stavu italských veřejných financí.
Meloniová a její krajně pravicoví Bratři Itálie by měli ve volbách zvítězit s 25 procenty hlasů před levicovou Demokratickou stranou Enrica Letty, které poslední průzkumy přisuzují 22 procent hlasů. Přestože se Meloniová dopředu domluvila na složení koalice s dalšími pravicovými stranami – Ligou Mattea Salviniho a Vzhůru Itálie Silvia Berlusconiho – formování nového kabinetu může zabrat ještě několik měsíců. To podle odborníků představuje značné riziko pro křehké italské hospodářství, a zejména čerpání 200 miliard eur, tedy skoro pěti bilionů korun, z fondů Evropské unie.
„Evropský balíček obnovy je podmíněn reformami, které Draghiho vláda rok a půl úspěšně vykonávala. Pokud Meloniová nebude v reformách pokračovat, nedostane od Bruselu nic. To může negativně přispět k již nastupující ekonomické krizi,“ varuje Lagazzi s tím, že odchod Draghiho zcela nepochybně uvrhne Itálii do období nejistoty.
Co obnáší české předsednictví v Radě EU:
Další změnou, kterou lze podle experta očekávat, je ochlazení italské podpory válkou zasažené Ukrajiny. „Nemyslím si, že by došlo k radikální otočce, což by bylo v očích partnerů z NATO a Evropské unie neprůchozí, je ale například otázkou, zda bude chtít vláda Meloniové pokračovat v dodávkách zbraní na Ukrajinu. Dost možná také seškrtá finanční podporu,“ míní Lagazzi.
Dá se rovněž předpokládat, že i nová vládní koalice bude ohrožena tradiční nestabilitou italského politického systému. Očekávají se především ostré střety mezi Meloniovou a jejím koaličním partnerem Salvinim, protože šéf pravicové Ligy se netají zájmem o křeslo ministerského předsedy, ačkoli jeho strana patrně dostane ve volbách výrazně méně hlasů než Bratři Itálie.
Salvini, jenž v minulosti proslul přátelskými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dodnes zpochybňuje účinnost západních sankcí, tento týden apeloval na úřadujícího premiéra, aby poskytl italským firmám třicet miliard eur na boj s energetickou krizí a kvůli financování těchto opatření rozšířil už tak obrovský rozpočtový deficit.
„Mým problémem je zajistit, aby italský průmysl přežil příští měsíce se strmě rostoucími účty za energie,“ uvedl Salvini v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Poukázal přitom na podniky, které kvůli prudkému zdražování začaly propouštět. Draghi ale další navyšování italského dluhu před svým odchodem z funkce vyloučil.
Nadcházející italské volby se konají předčasně. Prezident země Sergio Mattarella je vypsal po červencové rezignaci Draghiho kabinetu, jenž ztratil podporu koaličních partnerů. Pětasedmdesátiletý Draghi svůj úřad již obhajovat nebude a odchází do penze jako jeden z nejpopulárnějších premiérů v novodobé italské historii.
