Výraznější ztráta soukromých věřitelů má být podle informací agentury AP výsledkem delší splatnosti nových dluhopisů a také nižšího úroku, který bude s novými papíry spojen. Jednání směřují podle zdroje k tomu, že věřitelé si nechají vyměnit původní dluhopisy za nové, jejichž splatnost bude až 30 let. Průměrný úrok by měl činit pouze 3,5 až 4,0 procenta, přesná výše se teď dolaďuje. Věřitelé už patrně netrvají na úroku až pět procent.
Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur, z toho na soukromé věřitele připadá asi 200 miliard eur. Dosavadní jednání směřovala k tomu, že věřitelé dobrovolně odepíšou asi polovinu pohledávek, už minulý týden ale připustili, že budou ochotni přistoupit na ztrátu až 70 procent. Teď se přitom začíná mluvit ještě o vyšším odpisu.
Na dokončení jednání mezi Aténami a soukromými věřiteli o dobrovolném seškrtání řeckých dluhů má navázat schválení druhého záchranného balíku, který zadlužené Řecko potřebuje už na konci března.
Müller: Řecko se musí zbavit eura, jinak se z bludného kruhu nevymaní
Podle dohod z loňského října má Řecko dostat dalších 130 miliard eur. Je ale možné, že se tato suma nakonec ještě zvýší. Německý týdeník Der Spiegel v sobotu uvedl, že podle odhadů tzv. trojky, tedy Evropské komise, MMF a Evropské centrální banky budou Atény kvůli zhoršení ekonomiky země potřebovat navíc dalších zhruba 15 miliard eur.
Stále narůstající požadavky na záchranu Řecka nejnověji kritizoval předseda dozorčí rady německého finančního ústavu Commerzbank Klaus-Peter Müller. Jednotná evropská měna podle něj pro Řecko představuje zátěž a zemi zbytečně svazuje.
„Co potřebují? Dalších 15 miliard eur? Pokud si myslíte, že je to posledních 15 miliard, u kterých se přepočítají, tak všechno nejlepší. Oni se vrátí pro další peníze, neskončí to, dokud je nepřinutíte schválit strukturální reformy. To ale nebude trvat jen dva nebo tři roky, mluvíme o 20, 30 nebo 40 letech,“ řekl Müller.
„Řekové v zásadě potřebují měnu, kterou budou moci později devalvovat,“ cituje šéfa druhé největší banky v Německu agentura Reuters. Podle Müllera ale potrvá spoustu let, než se Aténám podaří od začátku vybudovat funkční struktury, které obnoví konkurenceschopnost země.
Müller si nemyslí, že odchod Řecka z eurozóny by vyvolal na globální scéně chaos a donutil investory prodávat státní dluhopisy dalších zemí na periferii eurozóny. Například italské a španělské.
