Obama připustil ruské řešení syrské krize, chce tlačit na Asada

Barack Obama

Barack Obama Zdroj: ctk

Americký prezident Barack Obama označil ruskou snahu přimět Bašára Asada k odevzdání chemických zbraní za možný „průlom“, nejprve je však podle něj třeba zjistit, jak vážně je míněna a zda nejde o zdržovací taktiku. V každém případě hodlá i dále tlačit na Asadův režim hrozbou vojenského útoku.

Řekl to v rozhovoru pro stanici CNN. Obama si podle svých slov není jistý, zda Kongres schválí akci v Sýrii. Zda nařídí útok i bez souhlasu zákonodárců, rozhodne po hlasování, oznámil Obama v televizi NBC News.

Obama v pondělí večer washingtonského času poskytl sérii rozhovorů americkým televizím ve snaze přesvědčit veřejnost i Kongres o podpoře útoku proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Podle šéfa Bílého domu je pondělní aktivita ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova směřující k mezinárodní kontrole a zničení syrských chemických zbraní „potenciálně pozitivní“, je na ni však třeba nahlížet spíše skepticky.

Spojené státy musí prý prodiskutovat s Ruskem a mezinárodním společenstvím tento nový návrh a zjistit, zda „můžeme dospět k něčemu, co je vynutitelné a seriózní“, uvedl americký prezident.

O možné diplomatické iniciativě v řešení syrské krize již prý diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu G20 minulý týden. Prezident dal v rozhovorech najevo, že by dal přednost mírovému řešení, o vojenském úderu však nadále hodlá Kongres přesvědčovat.

O tom, že se mu to povede, přitom Obama nečekaně zapochyboval. „Neřekl bych, že jsem si jistý,“ prohlásil. Hlasování stejně jako názor americké veřejnosti prý bere „velmi vážně“, o tom, zda nařídí případný úder i bez souhlasu Kongresu, se však dosud nerozhodl a učiní tak až po samotném hlasování.

Američané si vojenský zásah nepřejí

Většina Američanů podle posledních průzkumů zásah odmítá bez ohledu na Obamovu mediální ofenzivu a důkazy o Asadově chemickém útoku, které přinášejí americké tajné služby. Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že při srpnovém útoku zemřelo na předměstí Damašku přes 1400 lidí a že má důkazy o tom, že Asadova armáda použila nervový plyn sarin.

Nejistou má Obama pozici i v Kongresu. Podle analytiků je pravděpodobnější schválení úderu v Senátu, zatímco hlasování v dolní komoře bude podle všeho těsnější. Nerozhodnuta je podle průzkumu agentury AP téměř polovina členů Sněmovny reprezentantů.

Od začátku bojů Sýrii opustily dva milony lidí, každým dnem odejde dalších pět tisíc.Od začátku bojů Sýrii opustily dva milony lidí, každým dnem odejde dalších pět tisíc.|UNHCROd začátku bojů Sýrii opustily dva milony lidí, každým dnem odejde dalších pět tisíc

Pokud by Washington upustil od současné vojenské hrozby, podle Obamy by veškeré snahy na jakoukoli vážně míněnou dohodu byly nereálné. „Fakt, že americká administrativa i já jsme řekli, že to myslíme vážně, podle mě přispěl k některým velmi zajímavým rozhovorům,“ řekl Obama ve zjevné narážce na pondělní jednání ministrů zahraničí Ruska a Sýrie o možné likvidaci Asadova chemického arzenálu.

Část kongresmanů nechce vojenský zásah podpořit proto, že nevidí v Asadově použití chemických zbraní v blízkovýchodní zemi jakoukoli hrozbu pro bezpečnost USA a Američanů. Obama v rozhovoru pro CNN prohlásil, že chemické zbraně „představují významnou hrozbu pro celý svět, a zvláště pro USA“.