Obama první bitvu se zbrojní lobby prohrál, válka ale bude pokračovat

zbraně

zbraně

Spojené státy léta marně hledají kompromis. Vůle obyvatel vlastnit zbraně na jedné straně je podobně silná jako obava z nich na straně druhé. S voláním po přísnější kontrole prodeje střelných zbraní naposledy neuspěl prezident Barack Obama. Proti se postavila jako obvykle Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA).

V Kongresu se proti kompromisnímu, ale stále nejambicióznějšímu návrhu zákona za poslední dvě dekády postavili i někteří demokraté ze států, kde má zbraňová lobby silný vliv. V jejím čele stojí právě NRA, svorně nenáviděná všemi příznivci regulace. Barack Obama postupně v podstatě přišel o šanci protlačit zákaz prodeje útočných střelných zbraní a omezení obsahu zásobníků. Jeho poslední snahou bylo prosadit alespoň důkladnější prověrky kupců. Šlo především o to, že by zájemce ve všech případech musel prokazovat svou totožnost. Dosud se tak děje odhadem u šedesáti procent nákupů. Nekontrolovaný je totiž prodej přes internet a na oblíbených výstavních akcích.

„Nenašly se žádné srozumitelné argumenty, proč bychom to neudělali. Kleslo to na úroveň politiky,“ komentoval neúspěšné hlasování Obama, jenž předtím vedl emotivní kampaň za pomoci příbuzných obětí prosincového masakru ve škole v Newtownu. Dodal, že jde o ostudný den pro Washington. Ztroskotání záměrů už v Senátu je některými médii p ř i č í t á n o především lobbistům.

„NRA zmobilizovala disciplinovanou armádu řadových členů, která zaplavila kanceláře republikánských a konzervativních demokratických zákonodárců telefonáty a e-maily,“ popisuje agentura Reuters taktiku. Agentura zmínila příklad aljašského demokratického senátora Marka Begiche, kterého prý ambasadoři mocné asociace „zpracovávali“ na poslední chvíli. Úspěšně. Begiche přitom ve straně zřejmě nečeká žádný trest, protože je jakožto konzervativec schopen uspět tam, kde by jinak křeslo připadlo republikánovi. Podle informací britského listu The Guardian stojí za povšimnutí, že jen tři ze 45 senátorů, kteří poslali legislativu ke dnu, nevykázali žádný dar od NRA, zbrojních firem či dalších organizací a zájmových skupin, jako je třeba Safari Club International. Zbrojařská lobby je přitom štědrá hlavně během předvolebních kampaní, příspěvky ale nejsou výjimkou ani v mezidobí. Jde spíš o soustavnou podporu než o jednor á z o v é závratné částky. Britský deník uvádí příklady v řádech jednotek tisíc dolarů.

Zbraně v USA mezi civilisty v číslech
celkový počet zbraní 310 milionů
počet automatických pušek 110 milionů
počet brokovnic 86 milionů
počet jednoručních zbraní 114 milionů
počet zbraní na 100 osob 88,8

Zdroj: gunpolicy.org

Washingtonská Sunlight Foundation usilující o větší transparentnost v americké politice tvrdí, že 51 procent členů Kongresu ve své politické kariéře dostalo příspěvek od NRA, většina z nich před posledním zvolením. Tři největší příjemci od asociace loni obdrželi od deseti do třinácti tisíc dolarů.

NRA má rozhodně z čeho rozdávat. List Washington Post s odkazem na údaje daňových úřadů uvedl, že v roce 2010 dosahoval rozpočet asociace bezmála čtvrt miliardy dolarů. Kupříkladu organizace usilující o prevenci násilí za použití střelných zbraní měla ve stejném období k dispozici tři miliony dolarů. Ale i další zbrojní lobbistické skupiny si musely vystačit s podstatně nižšími částkami než NRA. Asociace žije z kombinace členských poplatků a drobných příspěvků velkého množství malých dárců, vlastních aktivit a z darů výrobců zbraní a sportovního vybavení.

Celkový počet úmrtí následkem použití střelné zbraně v USA
2001 29 573 2007 31 224
2002 30 242 2008 31 593
2003 30 136 2009 31 347
2004 29 569 2010 31 672
2005 30 694 2011 32 163
2006 30 896 2012 339 109

Zdroj: gunpolicy.org

Podle některých názorů však přece jen vliv asociace upadá. Reuters uvádí, že v roce 2012 vynaložila před volbami na televizní a další reklamu 19 milionů dolarů, ale jen pět procent z toho šlo na podporu kandidátů, kteří pak skutečně uspěli. Proti ní hovoří také statistiky, ze kterých vyplývá, že „vyzbrojenost“ amerických domácností postupně klesá.

Čeká ji přitom pravděpodobně další tvrdý boj. Naštvaný prezident zbrojní lobby obvinil z toho, že o návrhu zákona lhala a neopodstatněně strašila Američany „velkým bratrem“. Komentátoři z Obamova projevu usuzují, že se rozhodně nemíní vzdát a bude v prosazování regulační legislativy pokračovat. Součástí jeho taktiky zřejmě bude mnohem silnější tlak na zákonodárce a větší pranýřování NRA.

Čtyři a půl milionu strážců druhého dodatkuHlava NRA Wayne LaPierreHlava NRA Wayne LaPierre | ctk/ap Národní asociace držitelů střelných zbraní se odvolává na druhý dodatek k americké ústavě z roku 1791, který přiznává občanům právo na držení a nošení zbraní. NRA vznikla o osm desítek let později a řídí se heslem „Dám ti svou zbraň, až ji vypáčíš z mých studených, mrtvých rukou“. Kromě lobbování je její hlavní náplní výcvik. Asociace s 4,5 milionu členů na webových stránkách uvádí, že přes 55 tisíc jejích instruktorů každoročně proškolí na tři čtvrtě milionu držitelů zbraní z řad civilistů. Trénuje však i policisty a zaměstnance bezpečnostních agentur. Šéf NRA Wayne LaPierre vysvětlil, proč tak důrazně vystupuje proti kontrolám kupujících. Podle něj stejně nezachytí všechny obchody. „Celá ta věc univerzální kontroly je nepoctivý předpoklad. Kriminálníci ke kontrole nepůjdou. Střelci z Tusconu, Aurory či Newtonu nebudou kontrolováni, jsou neidentifikovatelní,“ míní. Asociace místo toho přišla s jiným – příznačným – nápadem, jak ochránit žáky a studenty před střelbou: vyzbrojením školního personálu.

USA pláčou nad oběťmi masakru, politici zůstávají nečinní