Schůzka se šéfy Kongresu žádnou dohodu na poslední chvíli nepřinesla. Takzvaný sekvestr – jak se zkráceně automatickým škrtům říká –, který má letos v rozpočtu ušetřit 85 miliard dolarů a během příštích deseti let celkem 1,2 bilionu dolarů, tak odvrácen nebyl.
V pátek Obama musel podepsat oficiální direktivu pro uvedení rozpočtových škrtů v platnost, která nařizuje vládním úřadům a agenturám snížit své rozpočty o 85 miliard dolarů v období od 2. března do konce září. Výdaje na armádu by měly klesnout o 7,8 procenta, tedy o 43 miliard dolarů, a další nemandatorní výdaje o pět procent, tedy o 29 miliard dolarů. Deset miliard by se mělo ušetřit na programu Medicare a další čtyři miliardy na dalších mandatorních výdajích.
Spuštění automatických rozpočtových škrtů je jen poslední kapitolou v dlouhotrvajícím boji amerických politiků o směřování americké fiskální politiky. Při jednáních o zvýšení dluhového stropu v srpnu 2011, kterým se USA na poslední chvíli vyhnuly technickému bankrotu, se obě strany v Kongresu dohodly, že o dalším směřování fiskální politiky budou nadále jednat a jako pojistku a strašáka pro neúspěšná jednání si vymysleli automatické škrty. Tato jednání se ale nikam nedostala a v rámci jednání o zvýšení daní pro nejbohatší z konce loňského roku byly automatické škrty zmírněny a odsunuty o dva měsíce.
Obama si posteskl, že stále doufal, že republikáni nakonec přistoupí na jeho pohled, že vyšší daně pro nejbohatší by měly být součástí balíčku místo obecných rozpočtových škrtů. To se ale nestalo. Žádný obrat se v dohledné době ani nečeká. „Může to být několik týdnů nebo několik měsíců, ale já ve své snaze nepolevím a věřím, že nakonec najdeme společné slovo,“ dodal Obama.
| Posun politiků ze středu |
|---|
| Neschopnost dosáhnout dohody před spuštěním škrtů pouze ilustruje posun amerických politických stran ze středu politického spektra. To komplikuje jejich možnosti na čemkoli se domluvit. Výdajové škrty nemusí být nutně negativní. Myslí si to řada analytiků, kteří říkají, že konečně dojde k úsporám v neustále se nafukujícím federálním rozpočtu. Během deseti let by měly škrty uspořit 1,2 bilionu dolarů. Ušetřených průměrných 120 miliard dolarů ročně by tak na ekonomiku s dluhovým stropem 16,4 bilionu dolarů neměl mít fatální následky. |
