Podle průzkumu agentury Reuters volilo Obamu 66 procent Hispánců, tedy přibližně stejně jako před čtyřmi lety. Podle politologa Matta Baretta byla tato podpora pro prezidenta zcela zásadní, protože začal ztrácet u bílých mužů. Jejich podpora klesla ze 41 procent před čtyřmi lety na 36 procent.
Obama si je významu přibližně 24 milionů hispánských voličů vědom. V září například prohlásil, že jeho „největší chybou“ bylo neprovedení zevrubné reformy imigrační politiky. Drobné ústupky ale jeho vláda učinila, když například v červnu povolila mladým nelegálním přistěhovalcům, aby se ucházeli o dočasné pracovní povolení. To se podle Barreta ihned projevilo na rostoucí podpoře ze strany Hispánců.
Vyzyvatel amerického prezidenta Mitt Romney se naopak držel tvrdé linie. Během kampaně opakoval, že ilegální imigranti by měli opustit zemi, provést jakési „sebedeportování“ předtím, než by měli mít možnost požádat o občanství.
Podle dat z roku 2010 stojí Hispánci za více než polovinou amerického populačního růstu. Na jihu USA, který je tradiční voličskou základnou republikánů, jejich počet mezi léty 2000 a 2010 stoupl o 57 procent. V Texasu, baště republikánů, letos Obama získal 41 procent všech hlasů, ale zároveň 57 procent hlasů Hispánců.
Tyto výsledky spolu s demografickým vývojem vedou k tomu, že republikáni z jihu jako floridský senátor Marco Rubio volali po urychlené imigrační reformě.
Obamovo vítězství ale nechalo řešení tohoto problému v rukou demokratů. Staronový prezident během svého prvního povolebního zařadil „opravu našeho imigračního systému“ na seznam priorit.