„Letos se toto číslo vyrovná objemu obchodu Ruska s Indií,“ upozornil Alexandr Turov, obchodní rada Velvyslanectví Ruské federace v Česku, na akci Business Breakfest, kterou pořádalo vydavatelství Mladá fronta.
Vývoz českého zboží do Ruska roste navzdory faktu, že se snižuje jeho podíl pojištěný státní exportní pojišťovnou EGAP. „Export do Ruska bylo potřeba povzbudit v letech 2008 a 2009, což se EGAP povedlo. Teď už zjevně takovou podporu nepotřebuje,“ uvedl generální ředitel EGAP Jan Procházka. Letos si export do Ruska také neukrojí největší část z hodnoty nově pojištěných obchodů. Prvenství by měl podle Procházky převzít Ázerbájdžán.
Zatímco v roce 2009 pojistil EGAP vývoz do Ruska v hodnotě 24,1 miliardy korun, což bylo 48 procent hodnoty exportu, loni byla tato částka o necelé dvě miliardy nižší. Nicméně na celkovém vývozu se takto pojištěné transakce podílely osmnácti procenty. Do letošního září podíl státem pojištěného exportu klesl na deset procent. Od roku 2009 se přitom český vývoz do Ruska více než zdvojnásobil.
České firmy se dokážou v Rusku uplatnit dodávkami velkých investičních celků. Potřebovaly by však rozsáhlejší spolupráci bank na financování těchto obchodů. „Tlak na projekty dodávané na klíč roste. Jenže české banky často nejsou ani odborně připravené pomoci nám s přípravou projektového financování,“ stěžuje si Vladimír Plašil, předseda představenstva strojírenské společnosti Alta, pro niž je Rusko klíčovým odbytištěm.
Právě u projektového financování, při kterém odběratel splácí úvěr až po rozjezdu nového investičního celku, se však projevují hlavní rizika plynoucí z ruského trhu. „Projekty mívají zpoždění a zařízení se uvádějí později do provozu. Nestačí tak vydělat dostatek peněz na první splátku. Ruské firmy si také často nezajišťují kurzová rizika, což může ohrozit splácení úvěrů poskytnutých v dolarech nebo eurech,“ upozorňuje Pavel Mráz z České exportní banky.
