Během posledních 50 let lidstvo přibývalo tempem, které bylo kdysi nepředstavitelné. Až do roku 1959 mu trvalo dosažení tří miliard, ale od té doby počet pozemšťanů prudce vzrostl a poslední miliarda přibyla za pouhých 12 let. Zpráva UNFPA navíc předpovídá, že do roku 2050 bude na Zemi pravděpodobně 9,3 miliardy obyvatel, počet obyvatel Afriky se ztrojnásobí a Indie v populaci předběhne Čínu.
Planeta nás zatím uživí
Lidstvu se zatím podařilo popřít truchlivé předpovědi všech sýčkujících proroků, kteří varovali, že planeta není schopná uživit rostoucí počet lidí. Například v roce 1968, kdy na Zemi žila polovina současného počtu obyvatel, publikoval americký biolog Paul Ehrlich knihu Populační bomba, v níž předpovídal, že v 80. letech vymřou stovky milionů lidí hlady kvůli přelidnění.
Svět se ale prozatím ukázal jako fyzicky schopný nakrmit, poskytnout přístřeší a obživu mnohem vyššímu počtu lidí, než si dříve uměl kdo představit. Od roku 1820 na úsvitu průmyslové éry do roku 2008, kdy globální ekonomiku postihla recese, se hospodářská produkce na osobu zjedenáctinásobila.
A připsat se dají i další úspěchy. Podle údajů OSN se průměrná délka života ze 48 na počátku 50. let minulého století zvýšila na současných zhruba 68 let. Za stejnou dobu klesl průměrný počet dětí na jednu ženu na celém světě z pěti na 2,5 a světová populace nyní narůstá o 1,1 procenta každý rok, což je polovina zatím nejvyššího průměrného přírůstku ze 60. let minulého století.
Zvyšuje se potřeba vody
Spousta špatných zpráv ale stále ještě zůstává. Téměř polovina světa přežívá za dva dolary denně či méně. V Číně je jich 36 procent, v Indii 76 procent. Více než 800 milionů lidí žije ve slumech. Stejný počet převážně žen je negramotných. Zhruba 850 milionů až 925 milionů lidí žije v potravinové nejistotě nebo chronické podvýživě. Ve většině Afriky a jižní Asie je v důsledku chronického hladu více než polovina dětí zakrnělých, tedy s nižší vahou, než jakou by ve svém věku měly mít.
Obrovsky narůstají lidské požadavky na zemi, ačkoli atmosféra, oceány ani pevniny nejsou o nic větší, než byly, když se začalo vyvíjet lidstvo. Už nyní více než miliarda lidí žije bez odpovídajících dodávek pitné vody. Zhruba dvě třetiny sladké vody jsou používány na zemědělství. Během následujícího půlstoletí se zvyšujícími se příjmy budou lidé chtít čím dál tím víc kupovat zemědělské produkty, které vyžadují víc vody. Čím dál tím větší požadavky na vodu budou mít také města a průmysl v rozvojových zemích.
