„Bylo před námi velmi těžké rozhodnutí,“ citovala agentura SID předsedu MOV Thomase Bacha. „Museli jsme najít rovnováhu mezi kolektivní odpovědností a právem jednotlivce. Ctíme presumpci neviny, proto jsme zavedli přísná kritéria, která musí každý ruský sportovec splnit, pokud chce na hrách startovat,“ dodal.
MOV nařídil ruské výpravě, že do Brazílie nesmí nominovat žádného sportovce, který v minulosti dostal trest za doping. Týká se to i běžkyně Julie Stěpanovové, která pomohla aféru odkrýt a na hrách chtěla startovat jako neutrální sportovkyně. Kvůli dopingové minulosti však výbor její žádost zamítl.
Všichni ruští reprezentanti v Riu se také budou muset podrobit dodatečným mimosoutěžním kontrolám. „Podmínky jsou velmi přísné, ale současně jsou pro náš tým výzvou. Jsem přesvědčený, že většina reprezentantů je splní,“ prohlásil ruský ministr sportu Vitalij Mutko.
VŠE O LOH 2016 V RIO DE JANEIRU ČTĚTE ZDE
Za uspokojivé označil rozhodnutí výkonného výboru MOV vlivný funkcionář Šamil Tarpiščev, šéf národního tenisového svazu. Právě sedm ruských tenistů dostalo několik hodin po verdiktu MOV od Mezinárodní tenisové federace ke startu v Riu „zelenou“.
Naopak kritice podrobila rozhodnutí MOV předsedkyně sportovní komise v německém parlamentu Dagmar Freitagová. „Nepovažuju to za správné, protože toho zůstává víc nejasného než jasného. Jen se přesunula odpovědnost na třetí stranu, tedy mezinárodní sportovní svazy. MOV jednal v rozporu s doporučením (Světové antidopingové agentury) WADA, to je pro boj s dopingem ten nejhorší možný signál,“ řekla německá poslankyně a krajanka šéfa MOV Thomase Bacha.
Šéf Ruského olympijského výboru Alexandr Žukov nevyloučil možnost individuálního odvolání ruských sportovců. „Všichni mohou jít k CAS,“ řekl. V roce 2011 označil arbitrážní soud CAS za protiprávní takzvané „Ósacké pravidlo“ MOV, jež zakazovalo účast sportovců na následujících hrách, pokud si odpykali minimálně šestiměsíční trest za doping.
Organizovaný doping
Rusku hrozilo vyloučení kvůli státem organizovanému dopingu, o kterém poprvé promluvil bývalý šéf moskevské laboratoře Grigorij Rodčenkov a jeho slova poté potvrdilo i vyšetřování nezávislé komise WADA. Ta se zabývala především dopingem na olympiádě před dvěma lety v Soči, k manipulacím se vzorky však docházelo od roku 2011. Doping ve spolupráci s tajnými službami krylo i ruské ministerstvo sportu.
Kvůli aféře už mezinárodní atletická federace IAAF vyloučila z olympiády ruské atlety, jejichž trest poté potvrdila i sportovní arbitráž CAS. V Brazílii, kde hry začnou 5. srpna, budou kvůli užívání zakázaných látek chybět také ruští vzpěrači.
