„Maďarsko zváží přijetí společné evropské měny, ale nebude to příští rok, příští desetiletí, za dvě dekády ani za tři dekády od nynějška,“ nechal se veřejně slyšet maďarský premiér Viktor Orbán při oficiálním vystoupení na jedné z japonských univerzit. „Stát se součástí eurozóny by Maďarsku znemožnilo provádět dále inovativní a neortodoxní politické kroky z posledních tří let,“ prohlásil maďarský premiér.
Skeptický přístup ke vstupu Maďarska do eurozóny a především vůči plnění Maastrichtských kritérií není od nejvyššího muže tamní politiky až takovou novinkou. Například v polovině července Orbán prohlásil, že Maďarsko by mělo zvážit přijetí eura teprve tehdy, až dosáhne hrubý domácí produkt na hlavu 90 procent úrovně tohoto ukazatele u členů eurozóny.
Další země: Lotyšsko očekává přijetí, Polsko couvá
Tento týden vyšla pro evropskou měnu další nepříznivá zpráva. Polská vláda, která plánovala zavést euro co nejdříve, si nakonec bere oddychový čas. Euro tak přijme klidně až za deset let. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který tak jen potvrdil dřívější slova premiéra Donalda Tuska.
Existují ale státy, které se nebály vstoupit do eurozóny ani v době hospodářské krize. Po Slovensku a Estonsku to od ledna 2014 bude i Lotyšsko, kde přijetím eura očekává větší stabilitu a oslabení vlivu Ruska.
Česká republika zatím vstup do eurozóny neplánuje. Podle dřívějšího vyjádření guvernéra České národní banky Miroslava Singera Česká republika zřejmě nepřijme euro dříve než v roce 2019.
