Orbán dodal, že v současné době by bylo zavedení eura pro jeho zemi nezodpovědným krokem. Maďarský ministr hospodářství György Matolcsy již v srpnu upozornil, že Maďarsko by kvůli dluhové krizi mělo ještě zhruba dvě desetiletí a mezitím se snažit o posílení ekonomiky vlastními cestami.
Maďarsko bylo v minulém desetiletí fanouškem rychlého přijetí eura, od globální krize, která zemi těžce zasáhla, však plány vstupu odkládá a naposledy vytyčilo možné datum na rok 2020.
Kvůli dluhové krizi eurozóny se změnil vstřícný postoj k přijetí eura i v České republice a Polsku, které stejně jako Maďarsko slíbily do měnové unie vstoupit, ale pevné datum mít nemusí.
Podle guvernéra ČNB Miroslava Singera je nejbližším technicky možným termín pro vstup Česka do eurozóny leden 2017. „Jde o první možný termín bez ohledu na vývoj krize eurozóny,“ upozornil guvernér s tím, že v takovém případě by Česko musela již příští rok plnit maastrichtská kritéria.
Premiér Petr Nečas (ODS) ale v květnu prohlásil, že Česko zřejmě nezavede euro dříve než za osm až deset let. Podle ODS by o případném přijetí eura měli rozhodnout občané.
Ze zemí bývalého sovětského bloku zatím euro přijalo pouze Slovensko a Estonsko. Navzdory současným problémům eurozóny zůstává věrné svému plánu na brzké přijetí eur Lotyšsko.
