Neuspělo celkem pět španělských bank (například Banco Pastor), dvě řecké (ATE Bank, Agricultural Bank of Greece) a jedna rakouská (Volksbanken). Výsledek je o něco lepší, než čekaly finanční trhy a než čekali ekonomové, kteří odhadovali neúspěch až 15 evropských bank. Malý počet neúspěšných bank ovšem okamžitě vyvolal kritiku analytiků, podle nichž testy nesplnily svojí hlavní úlohu – obnovit důvěru ve stabilitu finančního systému v Evropě.
Pokud by ovšem od ledna do dubna letošního roku některé finanční ústavy nenavýšily kapitál v celkové výši 50 miliard eur, v zátěžových testech by neuspělo celkem 20 bank. Mezi „propadlíky“ navíc není započítána německá zemská banka Helaba, která nedala souhlas se zveřejněním výsledků, zřejmě proto, že neprošla.
Testy rovněž odhalily, že přes očekávaný neúspěch Španělska, se příliš dobře nevedlo ani Velké Británii. Tamní banky sice testy prošly, ale v případě nejhoršího scénáře, by je čekal druhý největší propad kapitálu v celé Evropské unii. Hůře na tom bylo už jen Řecko.
„Pouze osm padlých bank a požadavek na navýšení kapitálu o 2,5 miliardy eur, to není řešení, které by nastolilo důvěru. Bylo potřeba, aby padlo více bank a kapitál byl navýšen o více peněz,“ řekl agentuře Reuters Michael Symonds ze společnosti Daiwa Capital Markets.
