OSN: Dohoda mezi Tureckem a EU může být porušením mezinárodního práva

Migranti na řecko-makedonské hranici

Migranti na řecko-makedonské hranici Zdroj: ctk/ap

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes varoval, že plán Evropské unie a Ankary vracet migranty z Řecka do Turecka může být porušením mezinárodního práva. Šéf UNHCR Filippo Grandi europoslancům ve Štrasburku řekl, že je předběžnou dohodou EU a Turecka "hluboce znepokojen". Mluvčí Evropské komise (EK) ale řekl, že dohoda byla domluvena jen v principu a až se s Evropskou radou doladí, bude vše v souladu s mezinárodním právem.

Za krátkozraký a nelidský postoj k řešení uprchlické krize plán EU a Turecka označila rovněž organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Podle ní i podle UNHCR by plán měl negativní dopady především na běžence z Afghánistánu a z Iráku. Velké výhrady proti ujednání má také organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW).

Zmíněné organizace tak svými prohlášeními reagovaly na vznikající dohodu oznámenou po pondělním summitu EU-Turecko, že Turci převezmou zpět všechny migranty, kteří se od zatím ještě nedohodnutého data nelegálním způsobem dostanou na řecké ostrovy. Za každého syrského občana, který bude tímto způsobem po strastiplné cestě přes moře vrácen zpět do Turecka, by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl.

„Jsem hluboce znepokojen jakoukoli dohodou, která by zahrnovala nevybíravé vracení lidí z jedné země do druhé, aniž by se brala v potaz ochrana uprchlíků vyžadovaná mezinárodním právem,“ řekl Grandi ve svém projevu v Evropském parlamentu. Mluvčí EK Alexander Winterstein ale řekl, že na detailech dohody, která byla domluvena jen „v principu“, teď pracuje komise společně s Evropskou radou a až je dopracují, bude „samozřejmě“ vše v plném souladu s evropským a mezinárodním právem.

Cochetel: vykazování cizinců je zakázáno

Stejně jako Grandi se na věc dívá i evropský ředitel UNHCR Vincent Cochetel. „Kolektivní vykazování cizinců je zakázáno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Dohoda, která by se rovnala plošnému vracení všech cizinců do třetí země není v souladu s evropským právem, ani s právem mezinárodním,“ řekl na tiskové konferenci v Ženevě. Ve švýcarském rádiu předtím upozornil zvláště na to, že Turecko přijímá asi jen tři procenta běženců z Afghánistánu, Iráku a Íránu.

Plán představený na pondělním summitu je nemorální, nezákonný a nebude dlouhodobě fungovat, varovala dnes AI. Podle organizace ani není možné, aby bylo Turecko označeno za bezpečnou zemi pro občany třetích států. „Turecko nuceně vracelo uprchlíky do Sýrie a mnoho migrantů v zemi žije v bídných podmínkách. Stovky tisíc dětí uprchlíků nemají přístup ke vzdělání. Turecko ani náhodou nemůže být považováno za bezpečné pro občany třetích států,“ uvedla evropská ředitelka AI Iverna McGowanová.

Turecko prý nemá funkční azylový systém

Ne všichni uprchlíci navíc pocházejí ze Sýrie a Turecko nemá podle McGowanové funkční azylový systém. „Devadesát procent příchozích tvoří kromě Syřanů také Iráčané a Afghánci. Poslat je zpět do Turecka s vědomím, že jejich volání po mezinárodní ochraně nebude nejspíš nikdy vyslyšeno, znamená, že tvrzení EU o ochraně práv uprchlíků jsou jen prázdná slova,“ uvedla McGowanová.

Rovněž podle HRW nemůže být Turecko považováno za bezpečnou azylovou zemi pro Syřany, Iráčany, Afghánce či příslušníky jiných zemí. Organizace připomíná, že Turecko sice ratifikovalo konvenci o uprchlících z roku 1951, ale jako jediná země na světě uplatňuje geografická omezení, takže uprchlický status zde mohou získat jen Evropané. Podle HRW navíc Ankara opakovaně zatlačuje žadatele o azyl zpět do Sýrie.

„Zatímco představitelé EU a Turecka jednali v Bruselu o dohodě, jak zastavit 'neregulérní' migraci do Řecka, turecká hranice zůstala uzavřená pro desítky tisíc syrských žadatelů o azyl, kteří prchají před vojenskou ofenzivou v Halabu,“ řekl Bill Frelick, který v HRW vede oddělení pro práva běženců.

HRW se staví kriticky i k budování takzvaných bezpečných zón v Sýrii, o jejichž vytvoření Turecko usiluje. EU mu sice v jeho snažení přislíbila pomoc, ale současná situace na severu Sýrie jejich vznik neumožňuje. „Jakákoli bezpečná zóna by byla bezpečná jen podle jména a ohrožovala by životy lidí,“ dodal Frelick.