OSN nechce další Argentinu. Navrhuje řešení státních dluhů

Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová

Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová Zdroj: ctk/AP

Organizace spojených národů (OSN) chce vytvořit právní rámec procesu restrukturalizace státního dluhu. Od tohoto kroku, který je reakcí na dluhovou krizi Argentiny, si OSN slibuje zlepšení globálního finančního systému. Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou závazné, mají ale politickou váhu.

„Nadešel čas dát finančnímu systému právní rámec pro restrukturalizaci státního dluhu, který respektuje věřitelskou většinu a který umožňuje zemím dostat se z krize tak, aby mohly dlouhodobě fungovat,“ řekl podle agentury Reuters ministr zahraniční Argentiny Héctor Timerman po hlasování, které označil za historické rozhodnutí.

Rezoluci, která navrhla jednání o novém rámci a jeho přijetí, předložila Bolívie, která tak jednala jménem skupiny 77 rozvojových zemí a Číny. Ze 193členného Valného shromáždění hlasovalo pro přijetí 124 členů, 11 bylo proti a 41 se zdrželo hlasování. Proti byly i Spojené státy, které tvrdí, že nové opatření vyvolá na finančních trzích naopak nejistotu.

Argentina se v červenci dostala do platební neschopnosti, když soud v New Yorku v rámci dlouholetého sporu Argentiny s vlastníky původních dluhopisů vydaných před státním bankrotem v roce 2002 zabránil splácení vyměněných obligací. Země v reakci na to navrhla zákon, který má umožnit přesunout splácení jejích státních dluhopisů z USA jinam.

Stabilita systému

Právní rámec procesu restrukturalizace státního dluhu by měl být jednou z priorit 69. zasedání Valného shromáždění OSN. To by se mělo sejít příští týden. Cílem by mělo být zvýšení účinnosti, stability a předvídatelnosti mezinárodního finančního systému, dosažení udržitelného a vyváženého hospodářského růstu a udržitelného rozvoje v souladu s národními podmínkami a prioritami.

Spojené státy ale tvrdí, že statutární mechanismus restrukturalizace dluhu vyvolá nejistotu na finančních trzích. Washington proto několik států upozornil, že vhodnějším místem pro jednání o tomto problému by byl Mezinárodní měnový fond. „Pokud věřitelé budou čelit vyšší nejistotě kvůli splácení, může se stát, že budou méně ochotni poskytovat finance a zřejmě budou chtít vyšší rizikovou přirážku, což případně potlačí financování rozvojových zemích,“ uvedla zástupkyně USA v Hospodářské a sociální radě OSN Terri Roblová.