Outsider v boji o nástupce Mayové. Novodobý Lawrence z Arábie Rory Stewart hájí neobhajitelné

Stewart v kampani sází na komunikaci s náhodnými kolemjdoucími

Stewart v kampani sází na komunikaci s náhodnými kolemjdoucími Zdroj: profimedia.cz

Kandidát na britského premiéra Rory Stewart
Kandidát na britského premiéra Rory Stewart
Kandidát na britského premiéra Rory Stewart
Stewart v kampani sází na komunikaci s náhodnými kolemjdoucími
Stewart v kampani sází na komunikaci s náhodnými kolemjdoucími
6
Fotogalerie

Je nováčkem ve vládě a v konzervativní straně zastává okrajové názory. Černý kůň volby nového britského ministerského předsedy Rory Stewart věří, že může uspět navzdory svému nepopulárnímu názoru na brexit.

Když Theresa Mayová oznámila, že složí funkci v čele britské vlády i konzervativní strany, byl Rory Stewart prvním, který veřejně deklaroval, že má zájem nastoupit na její místo. A svou nikterak velkou šanci uspět hned na úvod ještě významně snížil. Otevřeně se totiž přihlásil k politice právě odcházející ministerské předsedkyně a začal obhajovat její podobu rozchodové dohody s Evropskou unií. Tedy právě té dohody, kterou Mayová opakovaně nedokázala prosadit v dolní komoře britského parlamentu, což vedlo k jejímu pádu. A té dohody, kterou odmítá jasná většina poslanců konzervativní strany.

Stewart odmítá takzvaný tvrdý brexit. Na rozdíl od ostatních podporovatelů hledání kompromisu s EU, kteří poukazují na škody, které by odchod bez dohody napáchal, Stewart tvrdí, že je jednoduše nerealizovatelný. „Cíl je vysvětlit lidem, že brexit bez dohody je fantazií. Znamená to neúspěch na cestě k cíli. Zní to dobře, ale nikdy to neprojde parlamentem,“ řekl v rozhovor pro politický blog PoliticsJOE.

V rozhovoru pro Financial Times prohlásil, že každý, kdo volá po vyjednání nové brexitové dohody nebo po odchodu zcela bez smlouvy o dalších vztazích, tak vlastně obhajuje setrvání ve stávajícíchm chaosu.

Šance na úspěch má Stewart jen velmi malé. V Británii rezignace premiéra neznamená předčasné volby, nového předsedu vlády tedy budou volit členové konzervativní strany, která zvítězila v posledních volbách. A právě mezi konzervativci je nyní Stewartův pohled na brexit velmi nepopulární. Podle webu Conservative Home mu dosud slíbili podporu jen tři poslanci. Favorité v nadcházející volbě, bývalý ministr zahraničí Boris Johnson a stávající šéf diplomacie Jeremy Hunt, již mají každý podporu skoro 30 zákonodárců.

I proto je Stewartova kampaň velmi netypická. Na ulicích oslovuje řadové občany, diskutuje s nimi o brexitu, rozhovory natáčí a publikuje je na sociálních sítích. U Britů jeho neotřelý postup vyvolal vlnu pobavení. Pod heslem Where’s Rory? (Kde je Rory?) sdílejí upravené záběry z jeho videí nebo ilustrace davů lidí, ve kterých musí ostatní Roryho Stewarta hledat. Bývalému ministrovi životního prostředí a vězeňství by se ale mohl podařit jeho cíl – mobilizovat veřejné mínění, což je zřejmě jediná šance, jak by mohl přesvědčit konzervativce, aby mu dali svůj hlas.

Stewart je synem vysoce postaveného britského zpravodajského důstojníka. Vystudoval Oxfordskou univerzitu a krátce působil jako učitel princů Williama a Harryho. Poté vstoupil do diplomatických služeb. V roce 2002, tedy v době již přibíhající mezinárodní intervence v Afghánistánu, ušel téměř deset tisíc kilometrů přes Írán, Pákistán a Afghánistán. O svých zkušenostech napsal knihu Místa na půl cesty, která vyšla i v češtině. Po invazi do Iráku působil jako zástupce guvernéra na jihu země.

Když se v roce 2010 stal poslancem, vysloužil si kvůli své cestě přezdívku „Lawrence z Arábie“ po vzoru slavného britského plukovníka a cestovatele Thomase Edwarda Lawrence. Jinak ale dlouho zůstával v britské vysoké politice okrajovým hráčem – ministrem pro mezinárodní rozvoj se stal teprve minulý měsíc.

Přesto Stewart věří, že má na to v nadcházející volbě porazit i Borise Johnsona. „Snažím se poslancům vysvětlit, že pokud se dostanu do finále, tak ho porazím,“ řekl pro FT. „A větší šanci na vítězství bych měl i v parlamentních volbách.“

Zájemci o křeslo ministerského předsedy musí před prvním kolem stranického hlasování, které se koná 13. června, předložit nejméně osm podpisů konzervativních poslanců, kteří jeho kandidaturu podporují. V prvním kole hlasování vypadnou ti nominanti, kteří dostanou méně než 16 poslaneckých hlasů. V dalších kolech tento limit stoupá, až zůstanou dva kandidáti. Z nich budou vybírat všichni členové konzervativní strany. Výsledky se očekávají 22. července.