Nedělní summit Evropské unie a eurozóny, který byla už jednou přeložen z původního termínu 17. a 18. října, měl přijmout komplexní plán řešení dluhové krize. Paříž a Berlín se však stále ještě neshodly na klíčových problémech a do neděle už to nestihnou. Jde hlavně o otázku posílení kapacity záchranného fondu EFSF a zapojení soukromých investorů do druhého balíku finanční pomoci Řecku.
Rozdíl zájmů potvrdil minisummit, který se sešel ve středu ve Frankfurtu nad Mohanem. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a ministr financí François Baroin na něm dali najevo, že trvají na tom, aby EFSF získal bankovní licenci. Dostal by se tím pod křídla ECB, směl by s ní obchodovat s obligacemi silně zadlužených států a měl přístup k penězům tohoto ústředního domu eurozóny.
Angela Merkelová a Wolfgang Schäuble však dávají přednost modelu sdílení rizik mezi fondem (to je členskými zeměmi) a soukromými investory. Berlín chce, aby angažmá fondu v podobě jeho 20- až 30procentních záruk za případné ztráty nalákal zájemce o koupi bondů periferních ekonomik. Takto bude možné pomoc znásobit, aniž by se zvyšovaly účasti států. „Hrozí německo-francouzská blokáda,“ shodují se pozorovatelé.
Otázku bankovní licence považoval přitom německý tisk, s odkazem na výhrady ECB, ještě předevčírem za shozenou ze stolu.
