Parlament odhlasoval prominutí trestů zadrženým demonstrantům po více než 12 hodinách mimořádné schůze. Podmínkou pro udělení amnestie je to, aby protestující opustili vládní budovy, které jim slouží jako řídící centra pro demonstrace či je používají jako nouzové noclehárny. V Kyjevě jsou nejméně tři objekty, které poskytují klíčové zázemí pro demonstrace na hlavním náměstí.
Opozice však návrh odmítla podpořit a nadále trvá na důraznějších požadavcích, jako je vypsání předčasných parlamentních a prezidentských voleb.
Spolu s parlamentem se zároveň poprvé sešla ukrajinská vláda v demisi. Odstupující ministerský předseda Nikolaj Azarov, který odmítl prozatímní vládu řídit, předal podle agentury Interfax vedení kabinetu dosavadnímu vicepremiérovi Sergeji Arbuzovovi.
Napjatý klid
V ukrajinské metropoli zatím panoval napjatý klid. Účastníci protestů, které trvají více než dva měsíce, setrvávali v centru města, ale podle dostupných informací zachovávali klid. Čekali na schválení zákona o amnestování zadržených demonstrantů.
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle, který Ukrajinu navštívil podruhé v krátké době, považuje vývoj v zemi za pozitivní. Podle něj nicméně až další dny ukážou, zda odchod premiéra a zrušení zákonů omezujících právo na protest povedou ke konci krize v zemi.
Vláda zasáhne silou, spekulují média
Napjatou atmosféru dokumentují informace některých ukrajinských médií, podle nichž se vláda připravuje na to, že nakonec proti demonstracím přece jen zasáhne silou. Jeden z opozičních předáků Arsenij Jaceňuk v noci na dnešek prohlásil, že trvá nebezpečí vyhlášení výjimečného stavu.
Podle Jaceňuka kolují informace o tom, že prezident Viktor Janukovyč rozeslal armádním jednotkám speciální prohlášení, v němž poukazuje na nutnost obnovit v zemi ústavní pořádek. Prohlášení je „jinými slovy o tom, aby armáda podpořila současného prezidenta“, dodal Jaceňuk.
Spekuluje se také o chystaném posilování speciálních policejních jednotek Berkut a Grifon. List Ukrajinska pravda například napsal, že šest příslušníků speciální jednotky Alfa z Ivano-Frankivské oblasti natočili videozáznamy se žádostí o uvolnění, protože jejich vedení je chtělo poslat do Kyjeva.
Na druhé straně ministerstvo vnitra dnes popřelo informace, které se objevily v některých médií o záměru vlády až sedminásobně rozšířit početní stav zásahových jednotek na 35 tisíc mužů. Berkut má nyní čtyři tisíce příslušníků a Grifon kolem jednoho tisíce.
| Ukrajina vře již dva měsíce, protesty si vyžádaly první oběti |
|---|
| 21. listopadu - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU. Předseda vlády Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Parlament již předtím neschválil zákon umožňující léčbu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové v zahraničí; vyřešení kauzy Tymošenkové byla jednou z podmínek EU pro podpis dohody. |
| 24. listopadu - Desetitisíce lidí se v Kyjevě zúčastnily demonstrace „Za evropskou Ukrajinu“. Protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes. |
| 25. listopadu - Ruský postoj k asociační dohodě mezi Ukrajinou a EU odmítli předseda EK José Barroso a prezident EU Herman Van Rompuy. |
| 26. listopadu - Prezident Viktor Janukovyč a jeho ruský protějšek Vladimir Putin kritizovali EU kvůli jejímu postoji k Ukrajině. |
| 27. listopadu - K demonstrantům se navzdory výhrůžkám ze strany ministerstva školství připojili studenti. |
| 29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala asociační dohodu s EU. |
| 1. prosince - Na 100.000 přívrženců opozice, podle některých odhadů až 350.000, se v Kyjevě domáhalo odstoupení vedení země a vypsání předčasných voleb. Demonstranti obsadili radnici i sídlo odborů. |
| 3. prosince - Vláda přestála pokus o vyslovení nedůvěry. Opozici chybělo 40 hlasů. |
| 6. prosince - Prezident Janukovyč v Soči diskutoval s Putinem o připravovaném strategickém partnerství mezi oběma zeměmi. |
| 8. prosince - V Kyjevě se shromáždily statisíce a podle některých zdrojů až milion účastníků protivládní demonstrace. V kyjevském štábu opozice se s opozičními vůdci Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem setkala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. S opozicí se sešla také šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová, která předtím jednala s Janukovyčem. |
| 11. prosince - Janukovyč po přímluvách Ashtonové vyzval opozici k dialogu. |
| 14. prosince - Desítky tisíc lidí v Kyjevě podpořily snahu vlády o rozšíření hospodářských styků s Ruskem. |
| 15. prosince - Brusel pozastavil jednání o smlouvě o přidružení Ukrajiny k EU. |
| 16. prosince - Vůdce opozice Kličko se definitivně rozhodl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2015. |
| 17. prosince - Rusko výrazně snížilo cenu zemního plynu pro Ukrajinu a uvolnilo ve prospěch Ukrajiny ze svých devizových rezerv 15 miliard USD. |
| 23. prosince - Prezident Janukovyč podepsal zákon o amnestii všech opozičních demonstrantů zadržených od 21. listopadu. |
| 13. ledna - Soud potvrdil platnost ustanovení, podle něhož osoba se stálým bydlištěm mimo Ukrajinu není považována za osobu trvale žijící na jejím území. To by mohlo znemožnil účast v prezidentských volbách Kličkovi, který soud žádal o zrušení přijatého paragrafu daňového zákona. |
| 16. ledna - Vládní většina protlačila při schvalování rozpočtu úpravu trestního zákoníku, která zpřísnila či zavedla postihy za účast na protestech u státních úřadů nebo za nepovolené stavby na veřejných místech. Prezident Janukovyč zákon podepsal 17. ledna. |
| 22. ledna - Nová právní úprava namířená proti demonstrantům nabyla účinnosti. Z Kyjeva byli ohlášeni dva mrtví z řad opozičních aktivistů: jeden mladík podlehl střelnému zranění, druhý spadl ze třinácti metrů z ochozu stadionu Dynamo Kyjev. Policie začala odstraňovat barikády v metropoli. |
