George W. Bush
Bushovy paměti. Ve Spojených státech vyšly očekávané paměti bývalého prezidenta George Bushe. Jmenují se Decision Points (Okamžiky rozhodování). Politik, který loni v zimě opouštěl Bílý dům s mrazivě nízkou podporou jen 22 procent Američanů, jimi prolomil téměř dvouleté mlčení.|
Bylo 8:46 ráno newyorského času, když první letadlo narazilo do věže Světového obchodního centra. Fotografie z toho dne ukazují prezidenta Spojených států Georgea Bushe Jr., který pár minut poté čte žákům floridské základní školy knížku.
V tom čase měl Bush zatím jenom kusé a ze začátku i nesprávné informace o tom, že do jedné z věží Světového obchodního centra narazilo malé dvoumotorové letadlo. O hodinu později už ale seděl na palube Air Force One. Jen před pár dny zveřejněné poznámky tiskového mluvčího Ariho Fleischera ukazují, že zhruba v té době zaznívá od prezidenta do telefonu poprvé věta “jsme ve válce”.
Postoj vyjádřený v této větě definoval celý zbytek éry George W. Bushe od invaze do Afghánistánu až po invazi do Iráku. Bývalý americký prezident dnes žije v Texasu. Vydal několik knih včetně vlastní biografie, která popisuje události z 11. září a věnuje se přednášení. V poslední době nejvíce zarezonovalo jeho rozhodnutí nepodpořit prezidentskou kandidaturu Donalda Trumpa. Bývalý republikánský prezident se ani nezúčastnil nominačního sjezdu strany.
Usáma bin Ládin
Smrt Usámy bin Ládina pomohla uklidnit trh s ropou|
Saúdskoarabský zakladatel teroristické organizace Al-Kaída, který měl stát za útoky, svoji účast nejdříve popřel. “Rád bych ujistil svět, že jsem nedávné útoky nenaplánoval, zdá se, že je plánovali lidé s osobními důvody,” prohlásil týden po útocích. K odpovědnosti se přihlásil až tři roky poté v 18-minutovém videu, které odvysílala televize Al Jazeera čtyři dny před americkými volbami. V něm pohrozil dalšími útoky, pokud se americká politika nezměni.
Po Bin Ládinovi Američané pátrali už od roku 1998, kdy Al-Kaída zaútočila na americké amabasády v Tanzánii a Keni. Zneškodnit se jim ho povedlo až v roce 2011 v Pakistánu. Během noční operace Neptune Spear byl Bin Ladin zastřelen a jeho tělo poté pochováno do moře. Události kolem dopadení Bin Ladina se stali námětem oscarového filmu Zero Dark Thirty.
Dick Cheney
Bývalý viceprezident Spojených států amerických Dick Cheney|
Osoba viceprezidenta Spojených států Dicka Cheneyho ukazuje, že i o tak detailně popsané události, jako byly útoky z 11. září, je stále možné dozvídat se nové informace. Až před rokem se na veřejnost po žádosti dokumentaristů dostaly fotografie ukazující, co dělal viceprezident během útoků. Cheney se o útocích dozvěděl z televize v Bílém domě.
Krátce poté, co začalo být jasné, že jde o terorismus a ne nehodu, viceprezidenta doprovodila ochranka do nouzového operačního centra v podzemí Bílého domu. Zde se k nemu později přidala i první dáma Laura Bushová a odsud během celého dne až do večerního návratu prezidenta koordinoval bezpečnostní operace.
Jako viceprezident s výrazným slovem i u svého nadřízeného se Dick Cheney později stal jedním z hlavních strůjců Bushovy války proti terorismu. Podobně jako George Bush se Cheney dnes věnuje psaní knih a přednášení, v posledních letech byl výrazným kritikem prezidenta Baracka Obamy. Zároveň ale trpí dlouholetými zdravotními potížemi a v roce 2012 podstoupil transplantaci srdce.
Rudy Giuliani
Bývalý newyorský starosta Rudy Giuliani na republikánském nominačním sjezdu|
Republikánský starosta New Yorku Rudy Giuliani koordinoval záchranné, odklízecí a obnovovací práce na místě útoku. Za tuto roli si vysloužil pochvaly veřejnosti i médií. Stal se mužem roku 2001 časopisu Time a britská královna mu udělila čestný rytířský titul.
Čelil ale i kritice kvůli podcenění stavu ovzduší a předchozímu umístění krizového centra města do budovy Světového obchodního centra. Při poslední prezidentské volbě byl mezi zvažovanými kandidáty, zůstal ale v soukromém sektoru. Momentálně pracuje pro právnickou firmu Greenberg Traurig, kde je zodpovědný za krizový management a kyberbezpečnost. Při nedávném republikánském nominačním sjezdu podpořil za kandidádta na prezidenta Donalda Trumpa.
Mohamed Atta
Mohammed Atta|
“Nikdo se, prosím, nehýbejte, vracíme se zpátky na letiště. Nepokoušejte se o žádné hlouposti,” říká hlas na jedné z posledních nahrávek z letu American Airlines 11. O pár minut později letadlo narazí do severní věže Světového obchodního centra. Hlas únosce se obecně přisuzuje Mohamedu Attovi, únosci a pilotovi prvního uneseného letadla z 11. září, který je zároveň považovaný za vůdce únosců.
Vystudovaný architekt egyptského původu se v devadesátých letech stal členem organizace Al-Kaída. Poslední dny svého života strávil Atta v letech napříč Spojenými státy, v nichž sbíral informace před samotnými útoky a jednak cestoval za dalšími útočníky do Marylandu nebo Maine.
Zajimavostí z českého pohledu je fakt, že posledním městem, které Atta navštívil ještě před svým odletem do Spojených státu v létě 2001, byla Praha. Jako místo odletu do Států byla Praha teroristy zvolena před Hamburgem, kde Atta žil, kvůli snaze zamést za sebou stopy.