Peking se přátelí s Mugabem, myslí už ale na jeho pád

Robert Mugabe

Robert Mugabe Zdroj: profimedia.cz

Čína bývá často spojována s podporou nedemokratických afrických režimů a autokratických vládců. Mezi nejčastěji zmiňovanými jmény je Robert Mugabe, prezident Zimbabwe. Peking přitom pragmaticky jedná i s jeho bývalým rivalem a nyní premiérem země bohaté na uhlí, zlato, platinu a diamanty Morganem Tsvangiraiem.

Západ Mugabeho označuje za diktátora, mezi čínskými představiteli si ale užívá titulů jako „starý přítel“ a „proslulý lídr národně osvobozeneckého hnutí v Africe“. Evropská unie na něj uvalila sankce, Peking naproti tomu přispěchal s investičními nabídkami. „Čína je ochotná potřást si se Zimbabwe rukou, zlepšit přátelské výměny a rozvinout praktickou spolupráci,“ definoval před časem záměry viceprezident Si Ťin-pching.

Dříve poměrně hospodářsky silné Zimbabwe má za sebou náročné roky hyperinflace, kdy lidé chodili na nákup s igelitkami plnými bankovek. Poté, co se po volbách v roce 2008 podařilo dosáhnout koaliční dohody mezi Mugabem a Tsvangiraiem, se situace celkem stabilizovala. Řada problémů ale přetrvává a mezi nimi zejména vysoký státní dluh. Podle některých odhadů dosahuje 230 procent HDP.

Asijské velmoci se mezitím podařilo využít izolace země a stala se jakýmsi jejím patronem. A její vliv sahající od diplomacie přes obchod až k poradenství v oblasti obrany a bezpečnosti stále strmě roste. Čína na jaře oznámila, že se vzájemný obchod mezi zeměmi za poslední dva roky zdvojnásobil na 800 milionů dolarů.

I toto přátelství je utužované vysokými úvěry na infrastrukturní projekty. Například minulý týden zimbabwský parlament schválil půjčku pohybující se ve stovkách milionů dolarů, jež má být zčásti použita na obnovu letiště u Viktoriiných vodopádů. Jenže odpůrci slepého přijímání pomoci se tážou, zda zbídačené Zimbabwe nyní skutečně nutně potřebuje megalomanské projekty a jak dluh zaplatí.

Křiklavým příkladem je výstavba vojenské akademie. Kritici tvrdí, že veškerý materiál až po stavební kolečka se dováží z Číny, přestože by se snadno mohly využít místní zdroje. A dodávají, že odměnou Pekingu za to budou výnosy z těžby diamantů, jež podle organizací na ochranu lidských práv nadále zůstává vysoce pochybnou. Je jasné, že si Čína své výsadní postavení v zemi bude chtít udržet i nadále. Letos v květnu vzbudily velký rozruch zprávy, že do země odcestoval Tsvangirai. Hodně se psalo o tom, že Peking už v něm vidí budoucího prezidenta a chce si zajistit jeho podporu. Premiér totiž v opozici čínskou roli v zemi kvůli drancování zdrojů, porušování lidských práv a finanční podpoře Mugabeho kritizoval.