Zatímco armádní vývoj směřuje k bezpilotním letounům a sám prezident Barack Obama ve svých vystoupeních zdůrazňuje riziko kybernetické války, Pentagon stále nakupuje zbraně z minulého století, napsala nedávno agentura Bloomberg. Podle ní se stále utrácí například za tanky, o něž samotná armáda nemá zájem, nebo bojová vozidla, která jsou příliš těžká na manévrování v místech, kde jsou skutečně potřeba.
„Existuje základní potřeba debaty o tom, jaký druh vojska potřebujeme a co od něj očekáváme,“ řekl Bloombergu absolvent West Pointu Andrew Bacevich, který nyní přednáší na bostonské univerzitě.
K tápání se navíc v poslední době přidala nejistota ohledně výše rozpočtu. V číslech se projevila ještě před startem úsporného režimu. Kontrakty Pentagonu v lednu poklesly na zhruba dvanáct miliard dolarů, tedy o dvě třetiny ve srovnání s prosincem. V nevýhodě jsou zatím zejména malí dodavatelé, ale kdyby mělo šetření pokračovat delší dobu, může výrazně zasáhnout i zbrojařské kolosy.
Kvůli automatickým škrtům se ministerstva a úřady musejí do konce září vzdát 85 miliard dolarů, na armádu z toho připadá 46 miliard. Vysocí vojenští představitelé tvrdí, že to bude mít ničivý dopad. Podle nich úspory ohrožují rozmístění námořnictva, údržbu lodí a dalšího vybavení, omezí cvičení a počet letových hodin a zhorší schopnost reagovat na nepředvídané události. „Minulými škrty jsme přišli o maso, teď jdeme do kosti,“ řekl minulý měsíc republikánský kongresman Howard McKeon.
Nový ministr obrany Chuck Hagel minulý týden v pátek zdůraznil, že úspory pocítí především civilní zaměstnanci Pentagonu. Od konce dubna by se jim měla zkrátit pracovní doba a snížit plat o dvacet procent. Věří prý ale, že se prezidentovi a zákonodárcům podaří dosáhnout v nejbližších dnech dohody a předejít tak nejhorším dopadům úspor. „Dnes máme nejlepší bojovou sílu na světě, schopnou odpovědi na jakoukoli výzvu. Tato nepotřebná rozpočtová krize činí tuto práci mnohem těžší,“ poznamenal.
