Podle expertů jde primárně o důsledek politiky Evropské centrální banky (ECB). Ta prý spíše než růstu soukromého sektoru nahrává do karet vládám zemí, jejichž problémy se před lety staly spouštěčem dluhové krize.
Úrok za desetiletou půjčku propadl na dno poté, co ECB minulý pátek avizovala rozšíření programu nákupu aktiv. Investoři spekulují, že centrální bankéři dříve či později začnou ve velkém skupovat dluhopisy evropských vlád, a nakupují je v předstihu. Tím klesá i výnos bondů, který odborníci považují za zcela odtržený od reality a neodpovídající rizikovosti těchto zemí.
„V posledních měsících reagují státní dluhopisy především na signály z ECB,“ uvádí Petr Hlinomaz z BH Securities. „Výnos periferních dluhopisů je nepřiměřeně nízký. Trh vůbec nebere v potaz výši zadlužení těchto států ani to, že mohou mít se splácením svého dluhu zásadní potíže a že nelze plně vyloučit jejich bankrot,“ dodává Ľuboš Mokráš z České spořitelny. Nízké výnosy konzervují v zemích zažité nešvary.
„Kvůli levným půjčkám se například v Itálii či Francii stále odkládají důležité reformy na trhu práce, posouvají se i termíny splnění maastrichtských fiskálních kritérií,“ doplňuje Martin Lobotka z Consequ.
ECB ohrožuje zdraví evropských trhů
ECB dává navíc v sázku i zdraví evropských trhů. Podle kritiků může totiž nepředvídatelný negativní šok spustit masivní výprodeje dluhopisů, a přinést tak skokový nárůst nákladů financování v případě vlád i firem.
„Destabilizující výprodej bondů by způsobil sekundární problémy v celém finančním systému,“ dodává Mokráš. Výnosy dluhopisů vydaných vládami evropské periferie přitom propadly jen v posledním roce i více než o polovinu.
Ačkoli hlavním cílem snah ECB má být usnadnění financování firem v eurozóně, výsledků se bankéřům zatím dobrat nepodařilo. Ba naopak, během třetího čtvrtletí objem půjček podnikům ve společenství jednotné měny oproti loňsku klesl o 1,4 procenta.
Jaroslav Bukovský: Nakyslé oslavy a rychlokvašky
