Petr Fischer: Německá ekonomika opět přidává plyn a ekonomové se diví

Zrod auta v továrně v Mladé Boleslavi.

Zrod auta v továrně v Mladé Boleslavi. Zdroj: Škoda Auto

Po roce a půl různých covidových přerušení jede zřejmě německá ekonomika opět naplno. Naznačují to důležitá statistická čísla. Německo je exportní ekonomika a právě vývoz se v posledních měsících výrazně zvyšuje. Statistický úřad hlásil za červen meziměsíční nárůst exportu o 1,3 procenta. Z Německa se vyvezlo zboží za bezmála 119 miliard eur, což je dokonce o více než procento lepší číslo než před začátkem pandemie v únoru roku 2020. Nejde přitom o nějaký náhodný výkyv. Vývozy z Německa pomalu rostou už déle než rok v řadě. Podobně vzestupnou tendenci nabírá i dovoz, který ve srovnání s únorem roku 2020 vyskočil dokonce o deset procent.

Oproti minulému roku nejvíce narůstá odbyt německého zboží v zemích Evropské unie, který v červnu vyrostl o čtvrtinu na 65 miliard eur. Přes 16 procent činil nárůst zboží mířícího z Německa do Číny. Otevřely se také trhy v Americe, která postupně umožňuje i vstup cestovatelů z Evropské unie, pokud mají ukončené očkování. Meziroční růst německého exportu do Spojených států dosáhl dokonce 40 procent.

Tak pozitivní čísla jsou pro ekonomy poměrně překvapivá. Německé hospodářství, zejména strojírenský a automobilový průmysl, se totiž potýká s nedostatkem dílů, které se vyrábějí v Asii, hlavně v Číně, a potom také v USA. Ekonomové odhadují, že především problémy s dodávkami čipů do automobilů se projeví teprve v dalších měsících a celková dobrá čísla vývozu opět zpomalí. Bude to ještě dlouhý proces. „Čipová krize“ podle hlavních výrobců skončí někdy v roce 2023.

Přesto německé automobilky a výrobci strojů a zařízení vyvážejí výrazně více zboží. Výhled na celý letošní rok je ještě pozitivnější než červnová čísla. Německá průmyslová a obchodní komora odhaduje, že za celý letošní rok německý export vzroste až o osm procent.

Že se německá ekonomika opět rozjela, naznačují i důležitá čísla o zaměstnanosti, zejména pak prudký pokles takzvaného kurzarbeitu, při němž stát kvůli udržení pracovního místa částečně dotuje pozici, na níž se pro nedostatek práce na čas nepracuje a musela by být jinak zrušena. Ještě v červnu bylo podle mnichovského ekonomického institutu Ifo na kurzarbeitu 1,4 milionu lidí, v červenci už milion, což je nejméně od vypuknutí pandemie, během níž v jednu chvíli čerpalo kurzarbeit šest milionů zaměstnanců.

Video placeholde
Gigafactory Volkswagen v Česku - pozitiva a negativa • Videohub

„Počet lidí na kurzarbeitu klesá zejména v oborech, které nejvíce zasáhly covidové uzávěry,“ řekl v německé televizi Stefan Sauer z Ifa. Jenom v gastronomii se podle něho v červenci na normální úvazek vrátilo přes 70 tisíc lidí, v maloobchodě to bylo padesát tisíc zaměstnanců.

Naopak v automobilovém průmyslu, trpícím zmiňovaným nedostatkem čipů, lidí na zkrácenou práci o 17 tisíc přibylo. Dnes je jich 32 tisíc z celkového počtu více než 800 tisíc zaměstnanců.