Po olympiádách zůstávají miliardové dluhy. Tokio nebude výjimkou | E15.cz

Po olympiádách zůstávají miliardové dluhy. Tokio nebude výjimkou

Filip Zelenka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Olympijské hry vyjdou pořadatelskou zemi i na desítky miliard dolarů. Dluhové šrámy jsou pak někdy cítit celá desetiletí. Řecko kvůli největší sportovní akci světa málem zkrachovalo, pořadatelství z roku 1976 splácel Montreal třicet let. O rok odloženou olympiádu hostí letos od 23. července Japonsko, nejzadluženější země světa.

Japonský státní dluh se dlouhé roky drží na 250 procentech HDP. Ekonomika země není na pokraji státního bankrotu, avšak pořádání olympiády hospodářskou kondici určitě neposílí. Zcela jistě ne v případě, že budou sportovci zápolit před prázdnými hledišti stadionů.

„Finanční náklady na olympiádu jsou už teď obrovské a roční posunutí – navzdory tomu, že to bylo správné řešení – tlačí náklady stále výše,“ píše v Chicago Tribune sportovní redaktor Chris Sosa.

A na prázdná hlediště v Tokiu skutečně dojde. Japonská vláda vyhlásila nouzový stav a byla nucena zakázat i původně omezený plán s účastí domácích diváků. O zákazu vstupu zahraničních fanoušků bylo rozhodnuto už před několika měsíci kvůli pandemické situaci ve světě. Nepřítomnost zahraničních návštěvníků připraví Japonsko zhruba o 800 milionů dolarů.

„Mou prioritou vždy bylo chránit životy a zdraví japonské populace. Musíme nejprve zabránit šíření viru,“ odůvodňuje restrikce premiér Jošihide Suga.

Už pouhé uchazečství o pořádání olympiády je finančně náročná záležitost. Kupříkladu právě Japonsko, když se ucházelo o olympiádu v roce 2016, vynaložilo na konzultanty a propagační akce přes 150 milionů dolarů. V případě letošního ročníku utratili Japonci poloviční částku.

Už před rokem, kdy se původně měly hry v Tokiu konat, bylo jasné, že olympijský účet přesáhne patnáct miliard dolarů. Roční odklad přidal další 2,8 miliardy dolarů, což ovšem stále nemusí být konečná částka.

Z prodělečných olympiád existuje snad jediná výjimka v historii. Los Angeles v roce 1984 zakončilo pořadatelství v zisku přes 200 milionů dolarů. Od té doby se to už ale nepovedlo žádnému z hostitelů. Naopak, olympijské náklady vždy přesáhnou původně plánovanou částku o desítky a někdy až o stovky procent.

Kdy se stala z olympiád tak nákladná záležitost? Bylo to v roce 1937 v Berlíně, kdy nacistický režim ukázal, jak lze sportovní událost zneužít k politické propagandě. Němci postavili pro olympijské hry nový atletický stadion, čímž se berlínské hry staly do té doby nejdražší sportovní událostí v historii s náklady 1,7 miliardy dolarů.

Postupem času se z olympiády stala monstrózní akce, jejíž mimosportovní význam od berlínského ročníku zůstal. Při první novodobé olympiádě v Aténách v roce 1896 se utkalo 251 sportovců ze třinácti zemí v devíti sportech. V roce 2016, při prozatím posledních olympijských hrách v Riu de Janeiro, to už bylo deset tisíc sportovců z 207 zemí ve 28 sportech.

Bobtnání her dokládají i částky vynakládané na pořadatelství. Dosud nejdražší olympijské hry se odehrály v ruském Soči v roce 2014, Ruská federace za ně vydala 52 miliard dolarů. V těsném závěsu je Peking, který na olympiádu v roce 2008 uvolnil přes čtyřicet miliard dolarů.

„Olympiáda nikdy nebyla pouze sportovní záležitostí, ale také důležitým prvkem dynamiky mezinárodních sil. Demonstrace moci je nepochybně drahá, takže drahá zůstane i olympiáda,“ shrnuje David Goldblatt na stránkách magazínu Time.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video