Odpor proti olympiádě v Tokiu sílí. Zrušení her by však Japonsko stálo stovky miliard

Japonskem otřásají spory o konání letošní olympiády. Až 83 procent obyvatel, včetně zástupců byznysu sportovní svátek nechce.

Japonskem otřásají spory o konání letošní olympiády. Až 83 procent obyvatel, včetně zástupců byznysu sportovní svátek nechce. Zdroj: ČTK / AP / Jae C. Hong

Japonský premiér Jošihide Suga stále ujišťuje, že letošní olympiáda bude, i kdyby Tokio muselo kvůli pandemické situaci zůstat v nouzovém stavu.
Olympijský stadion v Tokiu
Oválný olympijský stadion má tři úrovně hlediště ukryté částečně pod střechou vyrobenou z oceli a dřeva. Stavaři při jeho budování použili více  dva tisíce metrů kubických dřeva z každé ze 47  japonských prefektur.
Oválný olympijský stadion má tři úrovně hlediště ukryté částečně pod střechou vyrobenou z oceli a dřeva. Stavaři při jeho budování použili více  dva tisíce metrů kubických dřeva z každé ze 47  japonských prefektur.
Oválný olympijský stadion má tři úrovně hlediště ukryté částečně pod střechou vyrobenou z oceli a dřeva. Stavaři při jeho budování použili více  dva tisíce metrů kubických dřeva z každé ze 47  japonských prefektur.
7
Fotogalerie

Méně než dva měsíce zbývají do odstartování již jednou odložených letních olympijských her v Tokiu. Přípravy na největší sportovní svátek na světě však místo natěšených fanoušků letos provázejí ostré spory. Zatímco japonský premiér Jošihide Suga a zástupci Mezinárodního olympijského výboru (MOV) trvají na tom, že olympiáda v červenci prostě bude pandemii navzdory, většina japonské veřejnosti, včetně některých médií a šéfů tamního byznysu požaduje, aby se turnaj nekonal.

Debata, která se táhne prakticky už od loňského roku zintenzivnila tento týden, kdy se proti pořádání her postavil i jeden z největších a nejrespektovanějších japonských deníků Asahi Šimbun. „Premiére Sugo, prosím zrušte letní olympiádu,“ napsal v titulku svého středečního úvodníku list, který denně vychází v nákladu pět milionů výtisků a měl být mediálním partnerem akce. Sportovní stadiony by podle deníku neměly otevřít své brány, dokud pandemie nebude zcela pod kontrolou.  

Už dříve zkritizovali konání olympijských her také někteří lídři podnikatelského sektoru. „Zrušení turnaje nám možná způsobí finanční ztráty. Pokud je ale necháme běžet, myslím, že ztratíme něco mnohem cennějšího,“ uvedl na Twitteru Masajoši Son, šéf nadnárodní telekomunikační společnosti SoftBank. Ještě ostřejší byl výkonný ředitel japonské e-commerce firmy Rakuten Group Hiroši Mikitani, jenž letošní olympiádu v Tokiu nazval „sebevražednou misí“.

Kvůli olympiádám se stavěly stadiony za miliardy, teď chátrají

Tokijská zdravotnická asociace, která zastupuje asi šest tisíc lékařů zaslala na začátku května organizátorům otevřený dopis, v němž je vyzvala k zrušení sportovního svátku. Přiloženou petici podepsalo během devíti dní 350 tisíc lidí. Na základě průzkumu, zveřejněného minulý týden, nesouhlasí s konáním olympijských her v Tokiu 83 procent Japonců a počet odpůrců za poslední týdny vzrostl.

Japonsko se aktuálně potýká se čtvrtou vlnou pandemie koronaviru. V zemi přibývá mezi čtyřmi až šesti tisíci nově nakažených osob denně. Na území Tokia, Hirošimy a sedmi dalších prefektur platí od dubna nouzový stav, který zřejmě přetrvá minimálně do poloviny června. 

Stát také na rozdíl od jiných rozvinutých ekonomik zápasí s pomalou očkovací strategií. Alespoň jednu dávku vakcíny zatím obdržely jen čtyři procenta japonské populace. Pro srovnání, většina evropských zemí, včetně Česka má v tuto chvíli naočkováno přes dvacet procent obyvatel a USA dokonce bezmála polovinu.

Pokud by však vedení MOV a japonská vláda přeci jen vyslyšely volání kritiků, následky by rovněž nebyly pro zemi příjemné. Zrušení turnaje na poslední chvíli by Japonsko připravilo asi o 16,6 miliardy dolarů, přes 346 miliard korun, vypočítala ve čtvrtek agentura Bloomberg

Třetí největší ekonomika světa má na základě odhadů Mezinárodního měnového fondu letos vyrůst o 3,3 procenta. Absence olympijských her by však mohla podle Bloombergu hospodářské oživení až o 1,7 procenta zpomalit. „Ekonomická ztráta ovšem může být z dlouhodobého hlediska ještě horší, pokud olympiáda proběhne a odstartuje další obrovskou vlnu pandemie,“ varuje Takahide Kiuči, ekonom z Nomura Research Institute.   

Vládní kabinet tudíž nečeká jednoduché rozhodování. „V žádném případě nepostavíme olympiádu před zdraví japonských občanů,“ prohlásil nedávno premiér Suga. Zároveň však zopakoval, že hry určitě rušit nehodlá a jejich bezpečné konání je proveditelné.  

O tom, že se olympiáda v Tokiu s nejvyšší pravděpodobností nakonec konat bude je přesvědčen i vrcholný člen MOV a bývalý kanadský reprezentant v plavání Dick Pound. „Zrušení události bylo v podstatě smeteno ze stolu,“ řekl Pound ve středečním rozhovoru se stanicí CNN. I on věří, že bezpečnostní opatření budou fungovat.        

Olympijské hry se mají stejně jako probíhající mistrovství světa v hokeji uskutečnit bez přítomnosti diváků na tribunách, případně bude kapacita stadionů výrazně omezena. Až 80 procent atletů a rozhodčích má být před startem turnaje naočkováno. Mají být rovněž pravidelně testováni a nebude jim dovoleno opustit olympijskou vesnici. „Stoprocentní bezpečnost ale samozřejmě garantovat nelze. V tom buďme rozumní,“ připustil však Pound. 

Letní olympijské hry v Tokiu 2021

  • Původně se měly uskutečnit v roce 2020, kvůli pandemii koronaviru však byly o rok odloženy.
  • Nově se mají odehrát v termínu od 23. července do 8. srpna.
  • Japonsko za turnaj utratí přibližně 22 miliard dolarů, skoro 459 miliard korun.
  • I přes omezení kvůli současné pandemii má do Tokia v létě dorazit 15 tisíc sportovců a kolem 90 tisíc dalších návštěvníků z více než 190 zemí.