Autoři Fit for 55: Podívejte se na náš návrh, než ho odsoudíte | E15.cz

Podívejte se na náš návrh, než ho odsoudíte, říkají autoři klimatického plánu Evropské komise

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Ani po třech týdnech od svého představení nepřestává kontroverzní balíček Evropské komise Fit for 55 budit vášně. Dosud největší a nejambicióznější soubor klimatických návrhů má v následujících dvou dekádách zásadně proměnit evropskou ekonomiku a společnost. Stihl však už také sklidit spoustu kritiky nejen od firem, ale i některých akademiků a neziskových organizací. „Dejte nám šanci dokázat, že tohle je ta správná cesta vpřed,“ říká nicméně pro deník E15 Frans Timmermans, první místopředseda Evropské komise.           

Balíček Fit for 55 počítá například se zákazem prodeje nových automobilů se spalovacími motory k roku 2035. Až čtyřicet procent energie má být do roku 2030 získáváno z obnovitelných zdrojů. Konkrétně Česká republika by tak mohla patřit k zemím, na které by rychlá zelená transformace Evropské unie dopadla nejcitelněji. Tuzemská ekonomika je totiž silně orientovaná právě na automobilový průmysl. V porovnání se západními státy navíc výrazně zaostává třeba v tempu budování dobíjecích stanic pro elektromobily. 

„Odklon od spalovacích motorů bude automobilky stát obrovské peníze, ohrozí mnoho tisíců pracovních míst a významně ovlivní celé fungování trhu s novými i ojetými vozy,“ uvedl například v červenci viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Redakce deníku E15 proto požádala zástupce Evropské komise o vysvětlení, jak hodlají dotčená podnikatelská odvětví podpořit. 

Automobilky musí přidat

„Automobilový průmysl už v tuto chvíli prochází obrovskými proměnami. Devět evropských automobilek již oznámilo své plány na ukončení výroby vozů se spalovacími motory k roku 2035 nebo dokonce dříve. Myslím, že většina z nich ví, že musí ve vývoji uhlíkově neutrálních aut přidat a tato změna se děje i proto, že ji chtějí spotřebitelé,“ tvrdí Timmermans. 

První místopředseda Evropské komise současně zmínil, že firmy mohou i po roce 2035 vyrábět vozy se spalovacími motory, pokud nebudou produkovat žádné emise. Podle některých automobilek by teoreticky bylo možné takovou technologii vynalézt. Počítá ale s tím, že většina z nich vsadí spíše na elektrická či vodíková auta. „Náš sociální klimatický fond pomůže občanům překonat počáteční finanční překážky k této zelenější budoucnosti,“ doplňuje Timmermans.

Kdo jsou největší světoví znečišťovatelé? Jaké mají emisní cíle?

Největší světoví znečišťovatelé a jejich emisní cíle

I podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je vytváření nových pracovních míst a zajištění sociální rovnováhy jádrem připravované transformace. Připomněla, že přechod na uhlíkovou neutralitu přinese podnikatelům řadu byznysových příležitostí. Zhruba třetina investic z evropského plánu hospodářské obnovy po koronakrizi Next Generation EU a rozpočtu Evropské unie půjde na podporu zelených projektů. „Jde o více než pět set miliard eur a to do toho nepočítám peníze, které podnikům poskytnou jejich vlastní vlády,“ upřesňuje Leyenová. 

Elektromobily budou levnější

Někteří představitelé automobilového průmyslu varovali, že část spotřebitelů bude pravidla obcházet tím, že si zakoupí větší množství vozů se spalovacím motorem před rokem 2035 nebo bude svá starší vozidla používat déle. Komise z takového trendu ale strach nemá. „Na základě prognózy, kterou vypracovala agentura Bloomberg, by nákup elektromobilu měl být kolem roku 2027 levnější než pořízení klasického vozu na benzín,“ podotýká Timmermans.  

„Je nám jasné, že i po roce 2035 budou na silnicích jezdit auta, která nebudou uhlíkově neutrální. Proto rozšiřujeme systém obchodování s emisními povolenkami o silniční dopravu a tlačíme na dodavatele paliv, aby je co nejvíce dekarbonizovali, abychom snížili uhlíkovou stopu, kterou daný sektor vytváří jako celek,“ přidává se Tim McPhie, mluvčí Evropské komise pro opatření v oblasti klimatu a energetiky.    

Chceme jít příkladem

Na dotaz, proč vůbec Evropská unie přichází s tak zásadní environmentální regulací, když například Čína nebo Indie jsou daleko horšími znečišťovateli životního prostředí, odpovídá McPhie následovně: „Jsme v pravidelném kontaktu s Čínou a Indií na politické i technické úrovni. Evropská unie pomohla Číně před dvěma týdny spustit její vlastní trh s uhlíkem, který je už teď co do objemu největším na světě. Zároveň vedeme dialog na vysoké úrovni s Indií. Evropští a indičtí lídři se na vzájemné schůzce letos v dubnu zavázali, že budou spolupracovat na realizaci cílů Pařížské dohody.“ 

„Evropa byla prvním kontinentem, který si dal za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality k roku 2050. Jako první jsme proto představili plán, jak se k němu dostat,“ dodává předsedkyně Leyenová s tím, že ostatní velké světové ekonomiky budou nepochybně příklad Bruselu následovat, což už se podle zástupců EK v tuto chvíli děje. 

„Spojené státy chtějí být rovněž uhlíkově neutrální do poloviny století. Japonsko, Čína a Jižní Korea oznámily své plány na snížení emisí do roku 2030 a úplné uhlíkové neutrality hodlají dosáhnout v roce 2060,“ vypočítává McPhie.   

Soubor klimatických návrhů každopádně ještě není ani zdaleka hotovou věcí, neboť jej musí ještě posvětit jak Evropský parlament, tak zákonodárci všech unijních států. Samotní šéfové EK přiznávají, že to nebude snadný proces. „Jedna věc, o kterou chci požádat europoslance i všechny ostatní, je: podívejte se na náš návrh, než ho odsoudíte. Dejte nám šanci vše vysvětlit a dokázat vám, že to je něco, co můžeme dokázat za dobrých sociálních podmínek,“ uzavírá Timmermans.     

Oxfam: Evropa není dost ambiciózní

  • Zejména v souvislosti s probíhajícími požáry, které od minulého týdne sužují Turecko a jižní Evropu se objevují i kritické hlasy, jež považují balíček Fit for 55 v boji s klimatickými změnami za málo ambiciózní.
  • Například britská humanitární organizace Oxfam v červenci vyzvala Evropskou unii, aby chystaná opatření ještě zpřísnila a snížila své emise skleníkových plynů do roku 2030 o 65 procent, namísto aktuálně navrhovaných 55 procent k „zajištění bezpečnější budoucnosti pro všechny“.
  • Za pravdu jim dává i nová studie, kterou uskutečnil Ústav pro výzkum Země na Kolumbijské univerzitě v USA.
  • Podle ní mohou následky globálního oteplování do konce tohoto století zahubit až 83 milionů lidí, což zhruba odpovídá celé populaci Německa.    

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video