Pokles japonské ekonomiky zpomalil, výroba ožívá

ilustrační foto

ilustrační foto

Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozím čtvrtletím kvůli škodám po březnovém zemětřesení o 0,3 procenta. Pokles ale zpomalil a byl nižší, než se čekalo, díky pokračujícímu oživování výroby. V dalším čtvrtletí už analytici očekávají růst, narušit by ho ale mohl negativní ekonomický vývoj ve světě. Problematický pro japonské exportéry je pak silný jen.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v průměru snížení hrubého domácího produktu o 0,7 procenta, výsledek tedy příjemně překvapil. Minulé čtvrtletí, od ledna do března, se japonská ekonomika propadla o 0,9 procenta.

Soukromá spotřeba, která se na celkovém ekonomickém růstu podílí zhruba 60 procenty, se snížila o 0,1 procenta, protože domácnosti kvůli zemětřesení omezily své výdaje. Kapitálové výdaje firem naopak stouply o 0,2 procenta. Celkem domácí poptávka zvýšila ve druhém čtvrtletí HDP o 0,4 procentního bodu a byl to její první pozitivní příspěvek k růstu za tři čtvrtletí.

Vnější poptávka - neboli čistý vývoz - naopak stáhla HDP dolů o 0,8 procentního bodu. Vývoz z Japonska je stále kvůli katastrofě omezený a dovoz naopak roste.

Na zprávu o výrazném zpomalení propadu japonské ekonomiky zareagovaly i tamní burzy. Japonské akcie vykázaly nejvyšší denní růst za téměř dvě měsíce. Index Nikkei stoupl o 1,4 procenta na 9086,41 bodu.

V dalším čtvrtletí se očekává růst, rostou ale i vnější rizika

Analytici očekávají, že by japonské hospodářství mohlo ve třetím čtvrtletí už začít růst. Tempo růstu by dokonce mohlo patřit mezi nejvyšší z průmyslových zemí, protože vývoz a výroba se vrátí na úroveň před krizí. Zároveň ale roste i počet rizik, která tento pozitivní scénář ohrožují.

Zpomalení světové ekonomiky a dluhové problémy západních zemí, kterých se bojí trhy, by mohly citelně dopadnout i na Japonsko. Snížil by se zájem o japonské zboží v zahraničí a propadl by export. Velkým problémem pro vývozce je pak i silný jen. Ten zdražuje jejich zboží v zahraničí a snižuje jejich zisky při přepočtu zahraničních tržeb na domácí měnu.

Jen kvůli oslabujícímu dolaru posílil o 5 procent během jediného měsíce. „V dalším čtvrtletí sice můžeme v Japonsku očekávat růst, silný jen může oživení ale zásadně přidusit. Zatěžovat bude export i kapitálové výdaje,“ řekl Bloombergu Hiroshi Miyazaki z Shinkin Asset Management. Obavy ze silného jenu už vyslovili i významní exportéři jako Toyota nebo Sony.

Další problémy japonská ekonomika vykazovala už před zemětřesením. Zemi stále trápí pokles spotřebitelských cen, stárnoucí populace, snižování počtu obyvatel a obrovský veřejný dluh. Z pozice druhé největší ekonomiky světa loni Japonsko sesadila Čína.

Japonská ekonomika se kvůli zemětřesení, cunami a následné krizi jaderné elektrárny Fukušima dostala do nejhorší akutní krize od druhé světové války. Zemětřesení poškodilo továrny v regionu a mnoho místních firem, zvláště automobilek, muselo přerušit výrobu kvůli nedostatku součástek. Celkové škody se odhadují na 300 miliard dolarů (asi pět bilionů korun), což by z japonské katastrofy učinilo nejnákladnější přírodní neštěstí v historii.