„To by znamenalo, že bychom museli v naší zemi přijmout celou zátěž,“ zdůraznil Vučić na společné tiskové konferenci uspořádané v sobotu večer po jednání s Tuskem. Ten objíždí balkánské metropole a snaží se najít východisko z nynější migrační krize v Evropě. Jeho dalšími zastávkami jsou albánská Tirana a makedonská Skopje.
Předseda srbské vlády představitele Evropské unie ujistil, že Srbsko je ochotno pomoci svým sousedům, ale také očekává od Evropské unie celkové řešení problému uprchlíků. „Jakékoli řešení Srbsko přijme,“ řekl podle televizní stanice B92. „Srbsko (ale) nemůže přistoupit na to, aby jedna pravidla platila pro Srbsko a jiná pro ostatní,“ dodal.
Srbsko je jednou z tranzitních zemí, přes které proudí uprchlíci a migranti z Blízkého východu, Asie a z Afriky do bohatších západních zemí EU. Když Maďarsko oplotilo své hranice se Srbskem a Chorvatskem, se tok běženců stočil a vede přes Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko.
Jak třídit uprchlíky?
Tento týden daly Slovinsko a Rakousko najevo, že na své území budou pouštět jen uprchlíky z válečných oblastí, ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu. Z obavy, aby množství migrantů neuvázlo na jejich území, jsou ostatní státy odhodlány jednat stejně. Makedonie už přes hranice z Řecka nepustila několik tisíc migrantů z Asie a z Afriky.
Tusk Bělehrad v sobotu ujistil, že se při snaze řešit migrační krizi může spolehnout na trvající pomoc EU. „Můžete se spolehnout na stálou podporu unie. Vyzvu lídry EU, aby podrželi západní Balkán, který je v první linii. Jestliže chceme udržet Schengen, musíme podržet západní Balkán,“ prohlásil.
Některé země takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, do něhož patří většina unijních členů, se zabývají možnostmi zastavení přívalu migrantů, mezi něž patří omezení na hranicích. Zvažované kroky by ale mohly ohrozit dojednaná pravidla Schengenu.
