Politička chce v USA radikálně zdanit bohaté. Bloomberg: Kritici i zastánci, dívejte se na Švédsko

Demokratická politička porazila v primárkách úřadujícího favorita Crowleyho

Demokratická politička porazila v primárkách úřadujícího favorita Crowleyho Zdroj: profimedia

Demokratická politička porazila v primárkách úřadujícího favorita Crowleyho
Demokratická politička porazila v primárkách úřadujícího favorita Crowleyho
Demokratická politička porazila v primárkách úřadujícího favorita Crowleyho
Demokratická politička porazila v primárkách úřadujícího favorita Crowleyho
Alexandria Ocasio-Cortézová.
7
Fotogalerie

Zjitřenou debatu vyvolal ve Spojených státech nápad historicky nejmladší kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, která by na nejbohatší Američany uvalila 70procentní daňovou sazbu. Agentura Bloomberg v této souvislosti připomíná, že nápad má poměrně funkční předobraz ve Švédsku. Přenesení opatření do amerických poměrů by však prý už tak dobře fungovat nemuselo.

Za doslova příšerný nápad označil myšlenku radikálního zdanění bohatých například bývalý šéf Fedu Alan Greenspan, uvádí CNBC.

Podle agentury Bloomberg kritici navyšování daní obecně argumentují podvázáním ekonomického růstu a snížením motivace k práci, při pohledu na rovnostářské Švédsko ale prý tato teze zcela neplatí. Tamní míra zaměstnanosti dosahuje 77,5 procenta, tedy o 6,5 procentních bodů více než v případě Spojených států. Severská země navíc překonává USA také co do růstu HDP v uplynulé dekádě - její ekonomika rostla průměrně o 2,7 procenta za rok, zatímco ta americká o 2,2 procenta.

Ve Švédsku jsou přitom zdaněny 70 procenty už výdělky nad v přepočtu 79 tisíc dolarů ročně. Ocasio-Cortezová chce obdobně danit až příjmy nad 10 milionů dolarů. Může se také opřít také o aktuální studii ekonomů Petera Diamonda a Emmanuela Saeze, podle které by optimálně stanovená nejvyšší sazba dosahovala 73 procent.

Bloomberg ale současně zmiňuje i řadu dalších severských specifik, která údajně umožňují hladké fungování tamního systému. V daných zemích je instituce sociálního státu hluboce zakořeněna, navíc se mohou opřít o vzdělanou populaci či poměrně vysokou míru důvěry vůči vládě.

"V USA, které mají mnohem větší populaci než nordické země a odlišnou historii, by nastíněný systém nefungoval stejným způsobem," dodává ekonom banky Nordea Olli Karkkainen.