Babiš: Fungování státu je ještě větší horor, než jsem si představoval | E15.cz

Vše o inovacích

Vše o  inovacích Vstoupit do speciálu

Babiš: Fungování státu je ještě větší horor, než jsem si představoval

Martin Čaban

Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše postupně zbrojí na evropské volby. Po zkušenosti s rozchodem europoslanců Pavla Teličky a Petra Ježka s hnutím chce vzít Babiš tentokrát kampaň pevněji do rukou. „Proběhne to úplně jinak než ty první volby, které jsme sice těsně vyhráli, ale já osobně jsem se kampaně víceméně moc neúčastnil,“ říká Babiš.

Rozpočet za rok 2018 vykázal mírný přebytek, k tomu se sluší blahopřát. Dopadne to tak i letos?

Problém je v tom, že rozpočtujeme dva zdroje peněz. České peníze umíme rozpočtovat velmi přesně. A pak jsou tu peníze evropské, které se rozpočtují velice obtížně. Ministerstva nahlásí nějaké předpoklady, že poskytnou tolik a tolik evropských dotací, ale pak se to ve zdlouhavém byrokratickém procesu těžko čerpá a kontroluje. Prostě tato položka je vždy nepřesná. Ano, někdo nás může kritizovat, že plánujeme příliš konzervativně. Ale já říkám, že když vy budete plánovat, že na konci roku budete mít 50 tisíc dluh, a máte nakonec tři tisíce korun plus, tak máte radost. Podstatné je plnění, ne plán.

Takže nevyčítáte ministryni Schillerové, že jí plány příliš nevycházejí, protože jí nevycházejí směrem nahoru.

Mně to taky nevycházelo. Ale ne jako za některých minulých vlád, kdy byl taky plánovaný deficit, ale skutečnost byla několikanásobně horší. Čekal bych spíš pochvalu. Celý rok nám nadávají, že plánujeme deficit, a když pak máme přebytek, říkají, že plánujeme blbě. To je obehraná písnička pana Skopečka (ekonomický expert ODS – pozn. aut.). Používají záměrné zkreslování faktu, že příjmy jsou predikce, zatímco výdaje plán.

Pokud se tedy ekonomice daří a k tomu zavedete škálu opatření proti daňovým únikům, vyberete o 77 miliard víc. A to i díky tomu, že jsme úspěšně čerpali prostředky z fondů EU, které nám Evropská komise zpětně proplatila. K tomu si pak můžete dovolit překročit hlavně plán investičních výdajů, protože zapojíte neutracené prostředky z minulých let. Za to bych čekal od opozice uznání – přečerpat výdaje, a přesto oproti plánu snížit deficit o 53 miliard.

Babiš: Koupím si, co budu chtít. To není váš problém

Jenže ve sněmovně se pak vedou vášnivé debaty o plánování deficitních rozpočtů v době růstu, ačkoli nakonec rozpočty deficitní nejsou. Není to zbytečné?

Tam hraje roli mnoho věcí. Pro mě je podstatné, že máme například přebytkový důchodový účet. Jednání obvykle začínají na deficitu až 200 miliard korun. Pro letošek skončila na 40 miliardách. Je pravda, že stát má rezervy. A že bychom měli snižovat i počet úředníků a náklady. No ale to by to všichni ministři museli mít v krvi. Pokud to nemáte geneticky, pokud jste nikdy nedělal na sebe, což vás naučí šetřit, je to těžké.

Bojovali jsme i se zákonem o státní službě. My jsme přišli na ministerstva, kde si státní tajemník dělal, co chtěl. Na ministerstvu zdravotnictví si sám určoval odměny, dělal personální změny a ministr Vojtěch tam chvíli byl v podstatě do počtu. Donutit některé ministry při současných zákonech a pravidlech, aby snižovali náklady, jde ztěžka, ale s ministryní Schillerovou budeme pokračovat v tlaku na ministry, aby v provozu šetřili. Postupně to jde, ale například smlouvy IT firem, které ovládly jednotlivé rezorty, se mění velmi těžko.

Když jste do politiky vstupoval, říkal jste, že deficit je ztráta, a pokud by vám někdo postavil byznysplán se ztrátou, tak byste ho vyhodil.

To jsem ještě netušil, jak funguje stát.

A když jste to zjistil, tak jste to přehodnotil?

Stát má v porovnání s firmami úplně jiné účetnictví. Nemá podrozvahy, nekonsoliduje… Je to velký rozdíl. A je to ještě větší horor, než jsem si představoval.

Deficit 40 miliard je plánovaný i na příští dva roky. Dočkáme se i výhledu na vyrovnaný rozpočet?

Podstatné je, že snižujeme dluh. A že jsme jedni z nejlepších v Evropě. V roce 2014 jsem nastoupil a snížili jsme od té doby dluh v absolutních číslech o 61 miliard. Jen pro jistotu, abyste nezapomněl – největší dluh udělal kdo? Kalousek, 670 miliard. Druhý největší? Sobotka 400 miliard. Já jsem ho snížil o 61 miliard.

To nezpochybňuji. Pochválit se umíte.

Taky jsme nastartovali spotřebu. Permanentně jsme zvyšovali důchody. Letos v průměru o 900 korun a lidé nad 85 let dostali dalších tisíc korun. Předchozí vlády daly důchodcům za pět let dohromady 737 korun. Moje češtinářka paní Postlerová – a mám povolení to říct – šla do práce v 18 letech a pracovala 41 let. Má dvě děti a vdovský důchod tuším 11 450 korun. To je časté, že matky vychovávaly děti, měly nízké platy a teď mají nízký důchod.

To je první část naší reformy – chceme napravovat staré křivdy. Důchody jsou samozřejmě drahé. Letos bude stát jejich zvýšení 38 miliard. Ale pokud někdo říká, že plýtváme, tak to bych si vyprosil. Jako že plýtváme na naše důchodce? Je to jedna z našich priorit, my jsme zvyšování slíbili, tak to děláme.

IBM pustí kvantový počítač na trh. K technologii se poprvé dostanou běžní zákazníci

V loňském rozpočtu výrazně vzrostly daňové příjmy, zvláště z daně z příjmu fyzických osob o celých 14 procent.

To je důsledek EET. Zaměstnanci v některých sektorech přestali dostávat peníze „na ruku“.

Růst výnosů této daně má mnohem větší dynamiku než růst HDP. Ale výnos daně z příjmů firem naopak rostl jen slabě. Není to nezdravé?

A bude ještě hůř, protože firmám stoupají mzdové, ale i další finanční náklady – úroky, ceny energií. Pro stát je podstatné, že důchody platíme ze sociálního pojištění a jeho výběr naštěstí ohrožen není. Ale inkaso firemních daní může být problém a už nebude tolik růst.

Mzdy celkem pochopitelně rostou na úkor firemních zisků.

Ale ne všude stejně. Jsou firmy, kterým se daří a mají zisky.

Dobře, ale jak dlouho chcete zvyšovat minimální mzdu a platy ve veřejném sektoru, což spolu se situací na trhu práce tlačí nahoru i mzdy v sektoru soukromém?

My jsme koaliční vláda. Pokud někomu vadí karenční doba a další kompromisy, které umožnily vznik téhle vlády, připomínám, že tři dny po volbách byla jasná nabídka postavit většinovou vládu s ODS. Politologům se to nelíbí, ale jsme hnutí pro všechny a máme program pro všechny. Minimální mzda je porovnávána s okolními státy kvůli pracovní migraci. Je pravda, že se dostáváme do fáze, kdy by další zvyšování mezd mohlo ohrožovat nějaké firmy a sektory. Proto je potřeba zvážit, jestli k němu má docházet.

Na druhé straně ale není úkolem státu, aby firmám říkal, jaké mají dávat mzdy. Máme nejnižší nezaměstnanost a 320 tisíc volných pracovních míst a zaměstnavatelé jsou rádi, že nacházejí na trhu pracovní sílu. A její cenu určuje trh práce.

Přívozům hrozí likvidace, ministerstvo couvá od požadavků na nákladnou techniku

Loni znatelně rostly i investiční výdaje. V jaké fázi je tvorba Národního investičního plánu?

To je 17 tisíc projektů, 3500 miliard korun na  12 let. To je investiční potenciál naší země, respektive investiční deficit, který jsme měli dávno realizovat. Je to rozdělené podle jednotlivých rezortů a paní Dostálová (ministryně pro místní rozvoj – pozn. aut.) pak pracovala s obdobím, kdy by měla fungovat tato vláda. To je zhruba 1250 miliard za čtyři roky včetně rozpočtu 2022.

To ale neznamená, že vše zrealizujeme. Neznáme připravenost projektů, délku stavby, cash flow. Kvůli tomu jsem vymyslel Radu pro investice, která 28. ledna ráno zasedne poprvé. V ní budou sedět všichni ministři, jejichž investice jsou součástí plánu. Například ministr Vojtěch tam má 74 miliard – Apolinář má projekt porodního domu za 150 milionů, porodnice v Brně chce investovat dvě miliardy…

Konečně máme na stole investice a teď se budeme dívat, do jaké míry jsou připraveny. Náš hlavní problém je, že máme legislativu, která je pro investování skutečně nevhodná. To je asi nejdůležitější zákon, který chystáme – rekodifikace stavebního práva. Pokud by se to povedlo, šlo by o totální revoluci, protože od ledna 2021 bychom zkrátili proces schvalování staveb na jeden rok.

Zpět k veřejným financím. O jejich krátkodobé stabilitě asi nikdo nepochybuje…

Ne krátkodobé. To platí od chvíle, kdy jsem přišel, od roku 2014. Neměnily se daně, korporátní daň je pořád stejná… Od roku 2014 do roku 2019 jsme snížili daně o 100 miliard korun a chceme v tom pokračovat. Jediná daň, která se navyšovala, byla daň z hazardu.

Nicméně o dlouhodobější udržitelnosti už pochybnosti jsou. A vyslovila je Národní rozpočtová rada. Ta upozorňuje především na neudržitelný vývoj důchodového systému, pokud se nezmění.

Důchody jsou největší výdaj rozpočtu, 32 procent. Příjmy sociálního pojištění v roce 2017 byly 466 miliard, loni už 513 miliard. To je o 47 miliard víc. A dávky z důchodového pojištění narostly o necelých 40 miliard. To je náš potenciální zdroj na důchody. A dneska nám podle průměrné reálné mzdy v roce 2018 a podle spotřebitelských cen vychází, že důchody by měly růst v průměru o 700 korun. Ale jelikož jsme lidi letos nalákali s 900 korunami, tak já budu říkat, a ať se na to paní ministryně Schillerová připraví, že budu chtít zase 900. Protože dnes je dynamika mezd pořád podstatně větší než dynamika důchodů. Proto to je pro mě klíčová položka i v rozpočtu na rok 2020. Na dalších místech jsou školství, zdravotnictví a investice.

Akcie Tesly, Facebooku a Applu míří na blockchain

Takže myslíte, že důchody lze zaplatit z lepšího výběru stávajících daní a pojistného a není potřeba hledat nové zdroje?

V této chvíli to platí. Ale my myslíme i dopředu. A když mluvíme o důchodové reformě, tak všechny ty komise za dvacet let nic nevymyslely. Druhý pilíř se nepovedl. Nemělo to koncepci, stálo to 900 milionů ročně a bylo to špatně. A my říkáme – nejdříve náprava starých křivd, o nichž už jsem mluvil, což bude samozřejmě stát peníze. A potom budeme hledat další zdroje. Budeme se inspirovat Austrálií, Novým Zélandem, anglosaskými zeměmi, kde do důchodového fondu přispívá zaměstnavatel a stát a zaměstnanec si musí šetřit. S tím chceme přijít a o tom chceme diskutovat. A teď je na to velice dobrá doba, protože zaměstnavatelé si musejí vážit svých zaměstnanců a pomoc s penzijním spořením je jedním ze způsobů, jak lidi stabilizovat a motivovat, aby u nich zůstali.

Ministryně práce Jana Maláčová přišla s návrhem, aby bylo povinné spoření do třetího pilíře, tedy dnešního penzijního připojištění.

Nevím, ke mně zatím s ničím nepřišla. Ale říkala, že s něčím přijde. Já „povinné“ nemám moc rád. My bychom měli lidem říct: Když budete spořit, tak bude spořit i váš zaměstnavatel a přispěje stát. Pokud nechcete spořit, nemusíte, je to vaše rozhodnutí. Představuju si systém spoření, v němž bude každý automaticky, ale prostřednictvím opt-outu z něho bude moct vystoupit. Ale měli bychom lidi také edukovat, aby na své stáří mysleli.

Když jsem naposledy mluvil s paní ministryní, říkala něco v tom smyslu, že vám reformu penzí rozmluvila.

Ale prosím vás.

Mluvila prakticky stejnými slovy jako vy o nápravách křivd a nespravedlností, to ano. Dočkáme se ale ještě v tomto volebním období i návrhu změny systému spoření na penzi?

Ještě jsme o ní v koalici nemluvili, ale chci se tomu věnovat. To není záležitost jenom paní ministryně. Jako vláda to máme v programu a chceme s tím něco udělat. A teď čekáme na paní ministryni, že přijde s návrhy.

Zápisník Jaroslava Bukovského: Velmocenské střídání

Pokud jde o rozpočtové příjmy, ministryně Maláčová je velkou zastánkyní sektorové daně. Ale počítám, že vás nepřesvědčí.

Určitě ne. Nechceme zvyšovat daně, my je chceme snižovat. Musíme vést debatu o zákonu o dani z příjmu, jestli tam necháme všechny výjimky, nebo budeme nějaké měnit. Ale zvyšovat daně nechceme.

Je nějaká výjimka v současném systému, na kterou byste měl zvlášť spadeno?

Ani ne. Myslím, že to nakonec dopadne tak, že se nic měnit nebude. A ostatně – kdybychom rušili výjimky, tak by se vlastně zvyšovaly daně. A to nechceme. Je dobře, že máme stabilní prostředí tak dlouho. Od roku 2014 se vlastně nic nemění. Korporátní daň je stejná, tohle je stejné. Všechno, co jsme zdědili. I ty marketingové triky ODS se superhrubou mzdou a solidární přirážkou.

Rozumím tomu tak, že superhrubé mzdy byste se zbavit chtěl.

To máme v programu a to chceme realizovat. Zrušením superhrubé mzdy snížíme méněpříjmovým zaměstnancům daně.

Stihnete to letos?

Letos ne. Ale máme to v plánu stihnout to do konce mandátu vlády.

Budou evropské volby. Během uplynulého volebního období se hnutí ANO rozložil europoslanecký tým, když ho opustili Pavel Telička a Petr Ježek. Dokážete voliče přesvědčit, že tentokrát bude kandidátka stabilnější?

Určitě. Minulé volby jsme dali důvěru panu Teličkovi, ten si vybral svůj tým úplně mimo hnutí a nakonec nás podrazil a zradil za použití směšných argumentů. Letos k tomu přistoupíme jinak. Krajské organizace projednávají jednotlivé kandidáty. Je potřeba, aby to byli lidé, kteří mají zahraniční zkušenosti a jsou jazykově vybavení. Proto budu hnutí doporučovat, aby lídrem byla paní europoslankyně Charanzová. Ale proběhne to úplně jinak než ty první volby, které jsme sice těsně vyhráli, ale já osobně jsem se kampaně víceméně moc neúčastnil.

Česko se dostalo mezi nejpohostinnější země světa v žebříčku Booking.com

Je pozice Dity Charanzové v čele kandidátky jistá?

Jistá není. Budou to schvalovat naše orgány.

Ale pro vás je favoritkou.

Určitě. Má skvělé výsledky jako europoslankyně, bojovala za české zájmy, je zkušená, jazykově vybavená. A patří mezi nejlepší v celém europarlamentu. Takže myslím, že ona je ta správná tvář hnutí do evropských voleb.

Neprozradíte nějaká další jména?

Nechci to komentovat. A ani nevím. Vím, že někteří naši poslanci by měli zájem. Ale zkušených a mediálně zdatných politiků a poslanců zase nemáme tolik, abychom je mohli pouštět do Evropy. Potřebujeme je hlavně doma. 

Takže byste byl radši, kdyby se do eurovoleb hlásili lidé, kteří dnes nesedí ve sněmovně?

To bych byl radši. Ale zájem u některých je.

Andrej Babiš (64)
Rodák z Bratislavy vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě, za minulého režimu působil v podniku zahraničního obchodu Petrimex. Na jeho základech po revoluci založil podnik Agrofert, z nějž postupně vybudoval chemicko- -potravinářsko-zemědělský kolos a v roce 2013 k němu přidal i mediální divizi nákupem vydavatelství Mafra. V roce 2012 založil hnutí ANO, v jehož čele od té doby stojí. Po volbách v roce 2013 se stal ministrem financí, o čtyři roky později už premiérem. V letech 1980 až 1989 byl členem KSČ. Ve slovenských archivech je Babiš veden jako bývalý agent StB, spolupráci s komunistickou tajnou službou ale trvale popírá.

Rozdíl mezi vojákem a civilistou se stírá, doplácejí na to humanitární pracovníci, říká Šimon Pánek

Radim Jančura: Když to Babiš podělá, ukřižuju ho
Komentář Bohumila Pečinky: Česká hurá politika

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!